Miliardy korun
Dědicové Bati požádali Slovensko o odškodné za zabavený majetek

Dědicové českého podnikatele Jana Antonína Bati požádali Slovensko o odškodnění za majetek, který stát zabavil rodině na základě takzvaných Benešových dekretů. Potvrdilo to slovenské ministerstvo financí, jež žádost obdrželo. Podle právního zástupce příbuzných Bati Tomáše Peciny se odškodnění týká majetku v hodnotě miliardy eur (necelých 26 miliard korun).

Vnuk Jana Antonína Bati John Nash žádost o kompenzaci komentovat nechtěl, detaily prý zveřejní příští týden. "Konečný výsledek nedokážu předpovědět, ale soudím, že právně i morálně je náš nárok velmi silný," řekl Nash deníku Hospodárske noviny. Podle Peciny Baťovi upřednostňují finanční vyrovnání. Jeho výši by měly stanovit úřady.

Slovenské ministerstvo financí žádost o vyplacení náhrady odmítlo komentovat s odůvodněním, že se s ní nejprve musí obeznámit.

Pod Baťův koncern patřilo na Slovensku vícero podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil i Bojnický zámek.

Slovensko letos v dubnu, stejně jako dříve Česko, zrušilo trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který československý soud v roce 1947 Janu Antonínovi Baťovi v nepřítomnosti uložil. Právě na základě tohoto verdiktu bratislavského okresního soudu se Baťovi příbuzní rozhodli žádat slovenské úřady o vyplacení náhrady za znárodněný majetek.
Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v Česku se potomci podnikatele soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V Česku se pět potomků Jana Antonína Bati domáhá náhrady škody za 56 milionů korun.

Nejde o první případy, kdy Baťova rodina žádá odškodnění. Například jedna z dědiček zlínského podnikatele loni v prosinci definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání český ústavní soud.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.