Spotřeba piva v tuzemsku klesá. Lidé navíc dávají stále více přednost domácímu popíjení. Restauratéři jsou zoufalí a snaží se nalákat zákazníky vylepšováním služeb a rozšiřováním nabídky.
Po elektronické evidenci tržeb a protikuřáckém zákonu padá na majitele hospod a barů jedná rána za druhou. "Tržby nám loni kvůli státním regulacím klesly o čtvrtinu a letos propad pokračuje. Slibujeme si zlepšení, až otevřeme zahrádku. Město nám ale hází klacky pod nohy. Teď nám například na poslední chvíli oznámili, že budou dělat nový chodník, takže nabereme měsíc zpoždění," řekl TÝDNU provozovatel restaurace v Ruské ulici na pražských Vinohradech, který si přál zůstat v anonymitě. Aby toho nebylo málo, podnik se potýká s nižším zájmem o pivo, výtoč prý klesá o desetinu ročně.
Podobným potížím s úbytkem zákazníků čelí takřka všechny restaurace. Obzvlášť ty, jež "stavěly" hlavně na pivu. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) vypil loni každý Čech v průměru 138 litrů, což je o pět litrů méně než předchozí rok. Stále více lidí si také raději kupuje balené pivo, než aby si zašli na čepované - aktuální poměr je 62 procent piva prodaného v obchodech ku 38 procentům v barech a restauracích.
Návrat ležáků
Nižší zájem o tuzemský národní nápoj dělá vrásky i výrobcům. Stagnaci, případně mírný propad konzumace piva v Česku pivovarům v posledních letech dokázal vyvažovat export, ale loni to tak úplně nebylo. Celkem se vyrobilo 20,3 milionu hektolitrů piva, což je meziročně o 0,7 procenta méně. Jde o první pokles výroby od roku 2011, kdy ještě celá ekonomika a spotřebitelská poptávka byly ovlivněny dopady světové finanční krize.
"Z našeho pohledu jde o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu," říká předseda ČSPS František Šámal.
Mění se i nároky zákazníků. Nad výčepními pivy po několika desítkách let opět převládl prodej jedenáctek a dvanáctek. Loni vzrostl o dvě procenta na 48,8 procenta. Výčepní pivo si drží podíl 46,5 procenta. "Jsme konzervativní a stále více z nás se vrací k tradičnímu českému ležáku. Jeho většinový podíl znamená, že se více přibližujeme pivovarnickým zemím, jako jsou Německo, Rakousko či Belgie," dodává Šámal.
Přibývá ovšem také těch, kdo jsou ochotni si připlatit za speciální piva. Tomuto trendu se postupně přizpůsobují výrobci a rozšiřují svou nabídku, ale reagovat musejí i restauratéři, pokud chtějí udržet krok. Například již zmíněná hospoda v pražské Ruské ulici aktuálně vyjednává s menšími pivovary. "Ty dávají lepší podmínky a zákazníci o ně projevují větší zájem. S klasickým 'gambáčem' už nevystačíme," říká provozovatel.
