Varování
Dluhy domácností porostou, varuje analýza ministerstva
14.11.2013 07:00 Původní zpráva
Výdaje domácností na takzvané spotřební výdaje, jako jsou například potraviny, bydlení, doprava či zdraví, bez ustání rostou. Tvoří více než devadesát procent jejich měsíčních útrat. Naopak lidé začínají šetřit na zbytných věcech, jako jsou stravování v restauracích, ubytování v hotelech, rekreace či kultura.
Vyplývá to z analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností v prvním pololetí letošního roku, vypracované ministerstvem práce a sociálních věcí. V průměru podle ní vydaly domácnosti v prvním půlroce roku 2013 za každého svého člena měsíčně za zboží a služby 10 854 korun, což znamená stagnaci na úrovni prvního pololetí roku 2012. Postupně se však zvyšuje podíl takzvaných spotřebních výdajů, u kterých byl letos zaznamenán meziroční nominální nárůst o 1,4 procenta.
"Nominální spotřební výdaje zvýšily téměř všechny typy domácností, nejvíce zaměstnanecké domácnosti bez dětí," konstatuje v analýze ministerstvo práce. Tyto domácnosti zaznamenaly nárůst o 2,7 procenta, tedy 361 korun měsíčně. Důvodem byly především výdaje na bydlení a dopravu. O 327 korun měsíčně, tedy 3,4 procenta, si pohoršili i senioři, kterým vzrostla vydání za výživu, dopravu a finanční platby. Naopak pokles o 0,9 procenta zaznamenaly domácnosti podnikatelů.
Kvůli vyšším výdajům na věci domácí spotřeby se lidé museli naučit šetřit. "V důsledku ekonomické recese a s ní spojenou nižší dynamikou příjmů, spolu s restriktivní rozpočtovou politikou, založenou na růstu DPH a spotřebních daní, došlo v podrobnější struktuře úhrnných spotřebních vydání domácností u všech nebo u větší části domácností k poklesu váhy výdajů na stravování a ubytování, rekreaci a kulturu, pošty a telekomunikace, bytové vybavení a odívání - tedy většinou u nákupů zboží a služeb nad rámec základních životních potřeb," uvádí ministerstvo.
Postupně se zvyšuje i zadlužení domácností. Podle údajů České národní banky citovaných ve zprávě činil úhrnný objem úvěrů domácností evidovaných u peněžních ústavů k 30. červnu letošního roku 1146,2 miliardy korun, což bylo o 36,2 miliardy více než ke stejnému datu roku 2012. Za další dva měsíce pak dluhy domácností narostly o dalších 9,7 miliardy korun, což byl o 1,8 miliardy větší přírůstek než ve stejném období roku 2012. Celkový stav úvěrů u bank tak činil ke konci srpna 1557,9 miliardy korun.
Informace má i své pozitivnější stránky. Za nárůstem totiž stojí podle analýzy především hypoteční úvěry a další půjčky spojené s bydlením, což znamená, že lidé investují do budoucnosti. Znepokojující je však podle ministerstva další nárůst podílu nesplacených úvěrů domácností. Celkový objem takzvaných úvěrů se selháním totiž činil ke konci června 59,1 miliardy, což je meziročně o miliardu více. "Dlouhodobě se zvyšující počet a objem úvěrů se selháním se datuje zhruba od roku 2009 a po celé období byl zapříčiněn zejména nepříznivou situací na trhu práce (snižující se příjmy, rostoucí počet lidí bez práce), ale i relativně málo klesajícími úroky z půjček," konstatuje ministerstvo. Nejvíce rizikovými a relativně nejrychleji rostoucími se ukazují již delší dobu spotřební úvěry. Rostoucí riziko představují také pohledávky z kreditních karet.
Podle ministerstva přitom lze v příštím roce čekat, že zadlužování domácností ještě poroste. Pokud jde o úspory domácností, tak ty dosahovaly na konci srpna 1791,4 miliardy korun.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.