Útok na zdraví
Do práce i s virózou. Nemocenských ubylo o 12 procent

Pracovních neschopností ve třetím čtvrtletí ubylo oproti stejnému období loňského roku téměř o 12 procent. Počet prostonaných dní se ve stejném období snížil o 8,8 procenta, naopak průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti se prodloužila. Sdělila to mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová s tím, že nejčastější příčinou zůstávají nemoci dýchací soustavy.

ČSSZ evidovala podle mluvčí ke konci září 898 355 ukončených dočasných pracovních neschopností, loni ke stejnému datu přes milion, což bylo o 119 713 případů víc. Nejvíc případů bylo v Praze a Moravskoslezském kraji, nejméně v kraji Karlovarském. Počet prostonaných dnů se meziročně snížil - za leden až září loňského roku jich bylo 46 423 995, za stejné období letošního roku 42 319 619.

Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti se mírně prodloužila, a to o 1,51 dne. Ke konci září 2012 činila 47,11 dne, ve stejném období loňska 45,6 dne. Nejdelší průměrné trvání jedné pracovní neschopnosti bylo ve Zlínském kraji, 57 dnů, nejkratší v Praze, 37,58 dne.

Průměrná délka pracovní neschopnosti se lišila u žen a mužů - u žen byla delší, trvale v průměru 49,17 dne, u mužů 44,92 dne. Nejdelší průměrná délka pracovní neschopnosti byla u žen ve věku od 50 do 59 let - 61,27 dne, u mužů pak kategorie nad 60 let - 75,18 dne. Nejkratší dobu stonali pacienti do 20 let věku, průměrně 19,74 dne.

Z celkového počtu pracovních neschopností připadalo na nemoci dýchací soustavy 31 procent, průměrná neschopnost pro tuto diagnózu trvala 16,77 dne. Nemoci pohybové soustavy zapříčinily 175 613 pracovních neschopností, z toho téměř dvě třetiny tvořily nemoci páteře, a přes 12 milionů prostonaných dní. Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti u této diagnózy byla 69,51 dne a o 22 dnů přesáhla celkový průměr.