Dodávky tepla z tepláren loni proti předloňsku stouply o jedno až dvě procenta, stále však byly pod dlouhodobým průměrem. Důvodem meziročního růstu bylo chladnější počasí v porovnání s rokem 2016. Prohlásilo to Teplárenské sdružení ČR. Výrazného nárůstu nákladů za teplo se podle něj domácnosti obávat nemusí.
"Loňský chladný leden byl hned eliminován podprůměrným únorem a mimořádně teplým březnem. Nedošlo ani k významnému zvýšení ceny tepla, takže by domácnosti nemělo při vyúčtování loňského roku čekat žádné nepříjemné překvapení," uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
Podle sdružení byl v topném období, tj. od ledna do května a od září do prosince, rok 2017 přibližně o 2,5 procenta chladnější než rok 2016. V porovnání s dlouhodobým průměrem z let 1981 až 2010 byl však loňský rok v topné sezoně o necelá čtyři procenta teplejší. "Poslední zima chladnější než dlouhodobý průměr byla u nás v roce 2010," řekl mluvčí sdružení Pavel Kaufmann. Aktuální zima 2017/18 je podle něj zatím mírně teplejší než průměr posledních deseti let.
Sdružení už dříve sdělilo, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla z uhlí v Česku zhruba 570 Kč/GJ, ze zemního plynu asi 615 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 14 až 16 tisíc korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové dodávají teplo třem čtvrtinám domácností, které teplo z tepláren v Česku využívají. Jde o 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Členové sdružení dodávají teplo i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.
