Bez hlavního příjmu by polovina českých domácností finančně nevydržela déle než tři měsíce. Navzdory tomu si pravidelně odkládá část svého příjmu pro případ potřeby jen třetina ekonomicky aktivních lidí. Vyplývá to z průzkumu ČSOB a výzkumné agentury STEM/MARK,zaměřeného na finanční gramotnost.
"Ačkoliv míra nezaměstnanosti v Česku byla v červenci na úrovni 8,2 procenta, je nutné si uvědomit, že reálně jde o půl milionu lidí, kteří jsou bez práce a bez příjmu, jenž by jejich domácnosti zajistil solidní životní úroveň," říká analytik ČSOB Petr Dufek.
O jedno pracovní místo se tak v současnosti uchází průměrně 13 zájemců. Podle Ondřeje Škorpila, ředitele Kanceláře představenstva ČSOB, se bohužel ukazuje, že lidé u nás nejsou připraveni na situaci, kdy o své zaměstnání přijdou.
Anketa:
Jak dlouho byste vydrželi žít ze svých úspor v případě ztráty zaměstnání?
"Průzkum ukázal, že jim takové uvažování není vlastní - negativní scénáře zkrátka odsouvají do pozadí. Pro případ nouze si pravidelně spoří jen 32 procent lidí, což není povzbuzující číslo. Znamená totiž, že domácnosti při výpadku příjmu začnou bojovat s nedostatkem peněz na pokrytí pravidelných nutných výdajů."
Výzkum také odhalil, že třetina Čechů nemá ponětí, jak by se zachovala, kdyby se dostala do finanční tísně. Nejčastěji jde o lidi se základním vzděláním bez maturity a o lidi mladší 30 let. Cestou, jak se finanční tísni vyhnout, je podle Ondřeje Škorpila pravidelné sestavování rodinného rozpočtu. "Tento systém rodinám umožní udělat si přehled příjmů a výdajů, zvážit, do čeho ten měsíc vložit peníze, kde je naopak ušetřit. Bohužel podobná praxe funguje jen v 16 procentech českých domácností."
Každá domácnost by měla mít vytvořený takzvaný finanční polštář ve výši šesti až devíti měsíčních platů. "Neměla by je však mít uložené na běžném účtu, jehož úroky jsou prakticky nulové, ale ideálně na spořicích či termínovaných účtech, které mohou přinést zajímavější zhodnocení. Variantou jsou i podílové fondy," doporučuje Petr Dufek.
Češi optimisty ohledně krize
V Česku je podle dnešních dat Eurobarometru přesvědčeno na 52 procent občanů o tom, že krize už dosáhla svého vrcholu. Více už to bylo jen v Nizozemsku, v Belgii, ve Švédsku, na Slovensku, v Rakousku, v Estonsku a v Dánsku, které vévodí díky 68 procentům pomyslnému pořadí. V Evropské unii si sice stále ještě 47 procent obyvatel myslí, že nejhorší dopady krize na trh práce teprve přijdou, ale i tak se zvyšuje optimismus Evropanů ohledně vývoje ekonomiky.
