Správa státních hmotných rezerv (SSHR) opět požaduje po vládě, aby schválila doplnění ropy nebo ropných produktů do státních zásob. Vyplývá to z materiálu, který je v meziresortním připomínkovém řízení. Loni v červnu kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) podobný záměr neschválil. Sobotka tehdy uvedl, že navýšení zásob zablokovali ministři za hnutí ANO.
SSHR přitom už v dubnu 2017 informovala, že Česko neplní evropskou směrnici, která výši zásob určuje. Hodnota možného nákupu má činit zhruba miliardu korun.
Brusel požaduje po státech, které ropu netěží, aby měly zásoby minimálně na 90 dní. Správa v aktuálním materiálu uvedla, že ke konci března letošního roku disponovalo Česko zásobami na 87,55 dne. Důvodem neplnění povinnosti je zejména růst ekonomiky a průmyslové výroby, napsala SSHR v dokumentu.
Správa navrhuje koupit tzv. "sladkou ropu"
Správa proto nyní podobně jako v loňském roce navrhuje buď nákup osmdesáti tisíc tun takzvané sladké ropy, nebo padesát tisíc metrů krychlových nafty a dvacet šest tisíc metrů krychlových benzinu. Zmíněný druh ropy navíc v zásobách SSHR chybí. Obě varianty by měly navýšit tuzemské zásoby asi o čtyři dny. S návrhem na dokoupení zásob loni nesouhlasilo ministerstvo financí, které podobně jako nyní vedl ministr za hnutí ANO. Aktuální postoj ministerstev financí (MF) a průmyslu (MPO) ČTK shání.
"Na pracovní úrovni s experty MPO a MF jsme situací projednali a návrh na doplnění zásob předkládáme do připomínkového řízení. V principu se tento návrh neliší od toho loňského a obě varianty vedou k cíli," řekl ve středu předseda SSHR Pavel Švagr.
SSHR dlouhodobě preferuje nákup ropy, v případě nakoupení benzinu i nafty by totiž podle Švagra správa potřebovala od vlády další peníze na jejich skladování. Má jít o zhruba 50 milionů korun za rok. "Pokud nám státní rozpočet nepokrývá ani naše stávající potřeby na modernizaci hmotných rezerv, tak se logicky kloníme k nákupu ropy," dodal dnes předseda.
V minulosti s nákupem nesouhlasil i Babiš
O možném přikoupení ropy do nouzových zásob se jednalo už v roce 2015. Mělo jít o sto tisíc tun takzvané sladké ropy, tedy nízkosirné neruské ropy, za více než miliardu korun. Bezpečnostní rada státu ale nákup nepodpořila. Nákup ropy podporoval tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), podle dřívějších informací s ním naopak nesouhlasil bývalý ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO).
SSHR má na skladování a obměnu ropy a ropných produktů smlouvy se státními společnostmi Mero a Čepro, v jejichž nádržích jsou komodity uloženy. V aktuálním materiálu správa mimo jiné uvedla, že z hlediska čistých dovozů a situace v rafinérském průmyslu na území ČR se předpokládá, že žádoucí poměr mezi ropou a ropnými produkty v nouzových zásobách by měl zůstat i nadále na stávající úrovni, tj. 50 procent ropa a 50 procent ropné produkty, s krátkodobými výkyvy v odchylce do pěti procent.
Správa rezerv v posledních letech řešila osud nafty za miliardu korun, kterou mělo Česko uskladněnu ve skladu společnosti Viktoriagruppe v německém Kraillingu. K naftě v Bavorsku se Česko po vyhlášení insolvence firmy v roce 2014 nemohlo téměř dva roky dostat. Poslední vlak s naftou přijel zpět do ČR až na konci loňského roku. Insolvenční správce zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe Mirko Möllen následně podal žalobu na vydání nafty.
