Předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou zlobí, že Evropská komise hrubě zjednodušila hodnocení evropských jaderných elektráren. Sdělení, jež před zveřejněním uniklo do médií, zmiňuje stovky nedostatků po celé Evropě, Temelín a Dukovany se tak podle tisku jeví na chvostu žebříčku. "Komise nemá kompetentní lidi, zjednodušení zprávu zkresluje," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ.
Přitom zátěžové testy proběhly v členských zemích zodpovědně a nevyplývá z nich nutnost nějakých akutních kroků. Úřad vydal prohlášení, že sdělení Evropské komise "uvádí výsledky zátěžových testů v účelově zestručněné a zjednodušené formě a místy tak nevyhnutelně hodnocení provedené ENSREG (dozorové orgány z členských zemí - pozn. red.) zkresluje".
Co myslíte tím slovem "účelově"? Kdo má zájem hodnocení zkreslovat?
Jsou tu, ani nechci říci zájmy, ale snaha vyhovět různým zájmovým skupinám, aby se v tom hodnocení našly, neboť EU je tu pro všechny. Druhá věc je, že Evropská komise ve svém aparátu nemá lidi s dostatečnou kompetencí v této oblasti, takže to nutně muselo vést k takovému zjednodušení, i kdyby v tom nebyl úmysl.
Z toho hodnocení vyplývá, že české elektrárny patří k nejhorším...
Mně vyplývá, že jsou průměrné. Že existují v Evropě skupiny lidí, kdo je tak vidí, je přirozené, ale nemá to technický podklad, nýbrž emocionální.
Které země na tom třeba jsou hůř?
Víte, mně se obecně to vytváření žebříčků nelíbí, právě proto, že jsou tak zkreslující.
Kde se tedy bere to zkreslení?
Oni prostě vidí, že u každé elektrárny je zaškrtnuta ta nebo ona věc, kterou je třeba zlepšit, a pak zkrátka posčítají křížky v jednotlivých sloupcích. Jenže ty křížky nemají stejnou váhu, doporučení v jednotlivých oblastech jsou velmi různá. Také bychom byli rádi, kdyby to bylo takhle jednoduché.
|
Vyjádření SÚJB k Sdělení Evropské komise k výsledkům zátěžových testů |
|
Evropská komise představila na tiskové konferenci dne 4. října 2012, ústy svého komisaře Güntera Oettingera, dokument "Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o komplexním hodnocení rizik a bezpečnosti (zátěžových testech) jaderných elektráren v Evropské unii a o souvisejících aktivitách". Dokument a jeho uvedení vyvolaly rozporuplné reakce veřejnosti a zejména tiskových médií. Rádi bychom alespoň stručně seznámili veřejnost se svým pohledem na věc. Po havárii jaderné elektrárny Dai-iči ve Fukušimě rozhodla Evropská rada o provedení prověrky (zátěžových testů) jaderných elektráren provozovaných ve členských státech EU (ČS EU). Cílem bylo znovu posoudit zejména jejich odolnost proti extrémním přírodním vlivům (záplavám, zemětřesení) a schopnost zvládat i velmi vážné situace bez ohrožení okolí. Česká republika se do zátěžových testů plně zapojila. V první fázi byly provedeny analýzy a zpracovány zprávy provozovatelem jaderných elektráren - ČEZ, a. s., pro EDU a ETE (odkazy). Následně byly zprávy posouzeny SÚJB a byla zpracována tzv. Národní zpráva , která byla předána mezinárodním expertům (experti ČS EU a EK) k dalšímu posouzení. Třetím krokem v celém procesu pak bylo partnerské hodnocení Národních zpráv ve skupině tvořené experty z ČS EU i některých dalších zemí. Součástí partnerského hodnocení byly i krátké návštěvy skupin expertů ve vybraných jaderných elektrárnách. V únoru 2012 byla takto navštívena a hodnocena elektrárna Dukovany a v září elektrárna Temelín. Výsledky obsáhlého hodnocení vybraných aspektů jaderné bezpečnosti v rámci zátěžových testů neprokázaly žádné zásadní nedostatky, které by z hlediska jaderné bezpečnosti vyžadovaly jakákoli okamžitá opatření, případně ukončení provozu, a to ani našich JE, ani ostatních elektráren provozovaných ve státech EU. Nicméně zprávy, a to jak národní, tak i závěrečná zpráva ENSREG (Vysoká skupina zástupců evropských dozorů nad jadernou bezpečností) a EK obsahují doporučení přijmout některá opatření, která povedou k dalšímu zvýšení bezpečnosti provozu elektráren. Doporučení budou implementována členskými státy postupně v souladu s přijatými Akčními plány. Stejně bude postupovat i ČR v případě elektrárny Dukovany a Temelín. Závěrečná zpráva včetně doporučení byla zveřejněna spolu se Společným prohlášením ENSREG a EK 26. dubnu 2012, den poté pak i stránkách SÚJB. Zátěžové testy jsme navzdory všem omezením (zejména časovým a z toho vyplývajícím kapacitním) provedli důkladně a poctivě, se snahou o co největší příspěvek k bezpečnosti. Vyžadovalo to nezanedbatelné úsilí provozovatele a mobilizaci všech rezerv jak dozoru, tak externích expertů zajišťujících jeho nezávislou podporu. Požadavky dozoru vyplývající z dosavadních výsledků zátěžových testů budou vyžadovat další významné úsilí provozovatele, dodatečné investice do zvyšování bezpečnosti a ještě důkladnější péči o znalosti, schopnosti a motivaci personálu elektráren. Zátěžovými testy reakce ČR na fukušimskou havárii ani nezačala, ani neskončí. Zátěžové testy pro nás jsou začátkem dlouhé cesty a potenciálním příspěvkem ke standardnímu a zavedenému systému hodnocení a zlepšování úrovně jaderné bezpečnosti Sdělení EK zveřejněné 4. října 2012 nepřináší z tohoto pohledu nic nového. Jedná se o stále stejné výsledky zátěžových testů, pouze jejich interpretace se liší. Sdělení EK uvádí výsledky zátěžových testů v účelově zestručněné a zjednodušené formě a místy tak nevyhnutelně hodnocení provedené ENSREG zkresluje. Není tedy divu, že po úniku "neoficiální" verze Sdělení EK jsme byli svědky velmi rozporuplné a matoucí reakce některých evropských médií. I z tohoto důvodu pokládáme za účelné zveřejnit celý text Sdělení Komise společně s Pracovním materiálem, který sdělení doprovází. Sdělení(anglicky): ec.europa.eu/energy/nuclear/safety/doc/com_2012_0571_en.pdf Pracovní dokument Komise (anglicky): ec.europa.eu/energy/nuclear/safety/doc/swd_2012_0287_en.pdf Jsme stále mírní optimisté a přesto, že se bohužel zcela nepodařilo zabránit pokusům o účelový výklad výsledků, věříme, že celkový přínos zátěžových testů pro bezpečnost bude pozitivní a vyváží vložené úsilí a náklady. |
