Prodej drog oficiálně spadá do kategorie "maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy", říká Jiří Vopravil, expert Českého statistického úřadu na nelegální ekonomiku.
Která z nelegálních aktivit má na českou ekonomiku největší vliv?
Kdybych měl k něčemu přirovnat celkový výkon drogového trhu a sexbyznysu, tak je to zhruba výkon českého textilního průmyslu, asi 0,3 procenta HDP. Další jsou třeba nelegální výroba alkoholu nebo pašování a pytlačení, ale to má statisticky jen minimální vliv.
Jak se nelegální trh v Česku vyvíjí?
Drogový trh takto sledujeme od roku 1995. Trend je takový, že podíl mírně klesá. Může za to klesající spotřeba heroinu. Na něm totiž byla nejvyšší přidaná hodnota způsobená ředěním - čistota dovezeného heroinu činila třeba 25 procent, ale na ulici se prodával jen pětiprocentní, a zisk drogových dealerů byl tedy poměrně velký. Mírně klesá i spotřeba konopných drog. Na druhé straně v posledních letech roste počet problémových spotřebitelů pervitinu a mírně roste i spotřeba kokainu. Navíc výkon legální ekonomiky roste rychleji než té nelegální.
Dá se třeba na kokainu ukázat to, že česká společnost bohatne a s tím roste zájem i o tuto drogu?
V 90. letech byl kokain kvůli vysoké ceně drogou jen pro tak úzkou skupinu, že jsme jeho spotřebu ani neodhadovali. Pro účely statistiky jsme ho začali zaznamenávat až od roku 2004. Odhadovaná spotřeba tehdy činila asi 54 kilogramů ročně. V roce 2012 kokain užilo alespoň jednou za rok na 33 tisíc lidí a celková spotřeba narostla na 835 kilogramů za rok. Významný vliv mělo to, že zhruba před deseti lety jihoamerické kartely výrazně snížily velkoobchodní cenu kokainu, a tak se dostaly i na trhy, jako je Česká republika.
* Jak ovlivnily povodně sexbyznys v České republice?
* Jak se nelegální ekonomika konkrétně počítá?
* Jak jsou na tom ostatní evropské země?
ODPOVĚDI NA TYTO I DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 27. ČERVENCE 2015.
