Státní důchody čeká výrazný propad. Zatímco nyní člověk s průměrným platem 25 tisíc korun dostane nástupní důchod 11 240 korun, současní třicátníci by při odchodu do důchodu v roce 2050 dostali jen 6500 korun. Vyplývá to ze studie, kterou pro ČSOB Penzijní fond Stabilita zpracoval think tank IDEA při akademickém pracovišti CERGE-EI.
Anketa:
Budete si po penzijní reformě spořit v tzv. druhém pilíři důchodového systému?
Náhradový poměr průměrného nástupního důchodu k průměrné mzdě klesne v roce 2050 ze současných 46 procent na 26 procent. Propad životní úrovně přitom musejí očekávat i ti, kteří do důchodu právě vstoupili. Během následujících dvaceti let totiž budou od státu dostávat důchody nižší přibližně o deset procent.
Stát důstojnou penzi nezajistí
"Výsledky studie jsou pádným argumentem na stále nebezpečně rozšířené spoléhání na stát. Ano, nějakou penzi od něj Češi dostanou, ale na plnohodnotný život to v žádném případě stačit nebude," varuje Ondřej Schneider, výzkumník think tanku IDEA.
Současný důchodový systém je pak nejvíce nevýhodný pro mladší generace - ty by do něj odvedly třikrát více, než by z něj získaly. Zvyšuje se tak výhodnost vstupu do II. pilíře penzijní reformy pro mnohem širší skupinu lidí, než se doposud předpokládalo.
Ze studie dále vyplývá, že ženám se vyplatí spíše první pilíř, naopak nejvýhodnější je druhý pilíř pro muže ve věku 20 až 35 let. Výsledky studie podle ředitele ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karla Svobody ukázaly také to, že nejen první, ale ani druhý pilíř nelze vnímat jako jediné cesty k zajištění plnohodnotného stáří.
"Bohužel právě lidé v této věkové kategorii (třicátníci) nejsou zvyklí přemýšlet v horizontu desítek let. Je proto důležité, abychom se během následujících let pokusili tento přístup změnit a nastolit to, co běžně funguje ve vyspělých státech zemí EU, kde si lidé začínají s nástupem do prvního zaměstnání spořit zhruba deset procent příjmu na stáří," upozorňuje Karel Svoboda.
