V Evropské unii vloni přibylo bezmála 12,5 tisíc megawattů výkonu větrných elektráren, takže s celkovou instalovanou kapacitou obří větrníky předběhly uhlí a po plynu staly se druhým nejrozšířenějším zdrojem elektřiny. V Česku se přitom už od roku 2014 nepostavila ani jediná větrná turbína.
Dokonce i vnitrozemské Rakousko vloni postavilo téměř tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za posledních deset let. Celkově podíl větrné elektřiny v evropských zásuvkách přesáhl deset procent. "Pokud budeme držet současný kurz, může se Česká republika v rozvoji větrných elektráren už za pár let propadnout až na úplné dno evropských zemí. Přitom vývoj u nás začal tak slibně," řekl Tomáš Jagoš z ekologického Hnutí DUHA.
Drtivá většina nových evropských větrných zdrojů vznikla na pevnině a jen zlomek na moři. Celkové investice v tomto sektoru činily 27,5 miliard eur, tedy přibližně 740 miliard korun. Větrná energetika zaměstnává na starém kontinentě už 330 tisíc lidí.
České větrné energetice uškodilo několik projektů plánovaných na nevhodných místech a rovněž státem nezvládnutý rozvoj fotovoltaiky. "V očích politiků a části veřejnosti pak získaly větrné elektrárny nálepku kontroverzních zdrojů," konstatoval Jagoš.
Ostatně jedna taková kauza je stará jen pár dní. Až Nejvyšší správní soud musel potvrdit výjimku pro stavbu větrného parku nedaleko obce Dvorce na Bruntálsku. Podle rozsudku v tomto konkrétním případě převážil veřejný zájem na produkci energie z obnovitelných zdrojů nad zájmem na ochraně přírody a krajiny, konkrétně nad ochranou krkavce velkého. "Je samozřejmostí, že stavby sloužící k výrobě větrné energie s sebou nesou nejrůznější negativní důsledky jako každý jiný způsob výroby energie, to však nic nemění na skutečnosti, že využívání výroby energie z obnovitelných zdrojů lze za současného stavu politického a odborného diskursu označit za zájem veřejný," uvedl soudce Karel Šimka.
Česku chybí dlouhodobá strategie rozvoje obnovitelných zdrojů. A ačkoli vítr dokáže ze všech čistých zdrojů vyrobit energii nejlevněji, kvůli zrušené provozní podpoře se stavby větrníků zastavily. Hnutí DUHA společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie proto připravily novelu zákona, jejímž cílem je usnadnit stavbu obcím, jejich občanům, zemědělcům i podnikatelům. Autoři se inspirovali v západní Evropě, kde je tento způsob, který počítá se zapojením místních komunit, zcela běžný. Třeba v Německu vlastní ti, kdo vyrobenou elektřinu i sami spotřebovávají, celé dvě třetiny všech obnovitelných zdrojů.
"Díky návrhu by mohly větrníky opět získat ztracené renomé. Usilujeme v ní o obnovení provozní podpory pro obecní a občanské projekty. Díky novele by peníze z provozu větrných elektráren mohly zůstat v kapsách místních obcí a občanů," řekl Tomáš Jagoš z Hnutí DUHA.
