Česko letos sníží rozpočtový schodek na tři procenta. Vyplývá to z prognózy ekonomického vývoje Evropské komise. Snížení schodku na hranici, kterou vyžadují pravidla EU, znamená, že Česku už letos nehrozí nové škrty nebo zvyšování daní. Ještě před dvěma měsíci přitom eurokomisař pro hospodářství Olli Rehn tvrdil opak.
Česká ekonomika letos podle prognózy komise klesne o 0,4 procenta. Zhoršila tak svůj únorový odhad letošního vývoje české ekonomiky, který počítal se stagnací. Prognózu českého hospodářského růstu pro příští rok komise snížila na 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,9 procenta.
Vývoj veřejných financí České republiky komise naopak hodnotí příznivěji než dříve. Podle dnešní prognózy by měl rozpočtový deficit letos klesnout na 2,9 procenta HDP z loňských 4,4 procenta. Tříprocentní limit je také jedním z kritérií pro přijetí eura. Druhý důležitý ukazatel Česko stále splňuje - veřejný dluh má být menší než 60 procent HDP, ten český je o deset procentních bodů menší.
"Jedná se o predikci, která není ve velkém rozporu s našimi vlastními odhady. Jsem si jist, že deficit veřejných financí klesne pod tři procenta," reagoval na prognózu ministr financí Miroslav Kalousek. "Vzhledem k tomu, že jsme splnili klíčový cíl finanční politiky - stabilizovat veřejné rozpočty, můžeme v rámci možností realizovat některá prorůstová opatření. Takže není vyloučeno, že trend vývoje hospodářského růstu se otočí již v druhé polovině letošního roku."
Za lepším stavem českých veřejných financí podle komise stojí výrazné snížení veřejných investic a růst rozpočtových příjmů, o který se zasloužilo především zvýšení daně z přidané hodnoty.
Česká ekonomika by se podle komise měla zhruba v polovině letošního roku odrazit ode dna, protože poleví negativní faktory jako slabá spotřebitelská důvěra, pokles investic a nepříznivé vnější prostředí. V příštím roce by měl hospodářské oživení podpořit růst reálných příjmů domácností.
Komise rovněž předpověděla, že průměrná míra nezaměstnanosti v Česku letos stoupne na 7,5 procenta z loňských sedmi procent. Napřesrok by se měla mírně snížit na 7,4 procenta.
Trable eurozóny
Ekonomika eurozóny letos podle EK klesne o 0,4 procenta a hrubý domácí produkt celé Evropské unie se sníží o 0,1 procenta. Komise tak zhoršila svou předchozí prognózu, která počítala s hospodářským poklesem o 0,3 procenta v eurozóně a s nárůstem o 0,1 procenta v celé EU. Brusel nicméně předpokládá, že v letošním druhém pololetí se ekonomika EU postupně vrátí k růstu, který příští rok nabere na tempu.
Hlavním motorem růstu by měl být export, protože domácí poptávka zůstává slabá. Výrazný propad čeká ekonomiku Kypru, což ale vzhledem k událostem posledních měsíců není překvapivé. Hůř si ale proti původním předpokladům povede rovněž Francie a Itálie, tedy druhá a třetí největší ekonomika eurozóny.
Komise očekává, že ekonomika Evropské unie příští rok stoupne o 1,4 procenta a ekonomika eurozóny o 1,2 procenta. Nové prognózy jsou založeny na předpokladu, že pokračující politické kroky zabrání nové eskalaci evropské dluhové krize.
Eurokomisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn uvedl, že Evropa musí učinit vše, co je zapotřebí, aby odstranila problémy s vysokou nezaměstnaností. Letos podle prognózy míra nezaměstnanosti v EU stoupne na 11,1 procenta z loňských 10,5 procenta. V eurozóně by se měla vyšplhat až na 12,2 procenta z 11,4 procenta.
Evropská komise zveřejňuje makroekonomické prognózy třikrát do roka, na jaře, na podzim a v zimě. Prognóza je vždy na dva roky, stávající a příští, v podzimním výhledu bývá přidán rok navíc.
