Novodobá Hedvábná stezka je podle českého sinologa Martina Hály především snahou Číny uplatnit přebytečné výrobní a stavební kapacity. Hála uvedl, že pro Evropu bude mít tento projekt smysl, pouze pokud evropské firmy dostanou stejnou šanci ucházet se o zakázky jako čínské. Přítomnost českého prezidenta Miloše Zemana na konferenci k Hedvábné stezce v Pekingu podle něj Česku ekonomicky nijak zvlášť nepomůže, vnímá ji jako politické gesto.
"Pro Evropu by mohl mít projekt smysl, pokud by měly evropské firmy rovnou příležitost ucházet se o zakázky a pokud by budované projekty byly skutečně užitečné pro evropskou infrastrukturu - a ne pouze politicky motivované megaprojekty," řekl o hlavní zahraničněpolitické iniciativě čínského prezidenta Hála.
Takovým projektem je podle něj i kanál Odra-Labe, který v souvislosti s Čínou zmiňuje český prezident Miloš Zeman. Ten se jako jediný z nejvyšších představitelů států EU tento týden zúčastnil konference k Hedvábné stezce v Pekingu. "Je to výraz politických priorit českého prezidenta, podobně jako jeho účast na vojenské přehlídce při oslavách konce druhé světové války v Pekingu v roce 2015, kde byl rovněž jedinou hlavou země EU," komentoval Hála.
Dodal, že Peking se tehdy Zemanovi za účast na přehlídce odvděčil návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. "Ta měla přinést jen v roce 2016 kontrakty ve výši téměř sto miliard korun. Ve skutečnosti se pak realizovala zhruba dvě procenta. Podobný vysoký politický, ale nízký ekonomický efekt můžeme čekat i od současné návštěvy," podotkl expert.
Prezident Si Ťin-pching na konferenci uvedl, že Čína je připravena na projekty spojené s Hedvábnou stezkou vynaložit celkem 124 miliard dolarů (asi tři biliony korun). Řekl také, že iniciativa nebude postavena na ideologických základech, ale bude otevřená a přístupná pro všechny.
"Po ekonomické stránce je hlavně snahou o uplatnění přebytečných výrobních a stavebních kapacit ve zpomalující se čínské ekonomice, jakož i uplatnění přebytku obchodní bilance, dříve investované převážně do amerických státních dluhopisů," charakterizoval sinolog Hála projekt, kterým se Čína snaží spojit se zbytkem Asie, Evropou i Afrikou.
"Základní mechanismus funguje tak, že Čína poskytuje zúčastněným zemím půjčky na infrastrukturální projekty, budované čínskými kontraktory," popsal princip Hála. "Peking v zásadě financuje zahraniční projekty pro své firmy formou půjček dalším zemím," dodal.
Právě tento princip budí nedůvěru u některých evropských zemí. V Pekingu se proti němu ohradilo například Německo. Kritici také poukazují na to, že stezka je především snahou rozšířit celosvětový vliv Číny.
