Nová jednodušší pravidla pro takzvaný kurzarbeit firmám pomůže a omezí hromadné propouštění, shodli se experti. Nový program kurzarbeitu by stát mohl spustit od ledna. Podniky, které by neměly pro své lidi dost práce, by mohly získat příspěvek na mzdu od úřadu práce.
Kurzarbeit pomůže firmám krátkodobě pomoci řešit problémy s vytížeností zaměstnanců, řekl odborník na řízení lidských zdrojů PwC ČR Daniel Soukup. Nemá-li firma krátkodobě zakázky, nevyřeší problém s náklady na nevyužitou pracovní sílu ani propuštěním zaměstnanců. Propuštěným zaměstnancům by totiž musela platit odstupné, a navíc by ji v blízké budoucnosti čekaly další náklady spojené s nabíráním a školením novým pracovníků.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek zjednodušení pravidel pro kurzarbeit vidí v principu jako správné. Za optimální by považoval, kdyby byla nová pravidla připravena, ale nenastala situace pro jejich uplatnění. Jelikož ale riziko výpadku tržeb exportních podniků existuje, je žádoucí se na takovou situaci připravit. Cílem kurzarbeitu je zamezit nutnosti hromadného propouštění a v tomto směru by systém měl pomoci.
Také podle analytika ČSOB Petra Dufka je existence funkčního kurzarbeitu velkou výhodou, která může firmám pomoci překlenout období slabé poptávky, jež by si za jiných okolností vynutilo propouštění. "Vždy je dobré mít takový program v rukávu, aby jej bylo možné kdykoliv aktivovat," podotkl.
Podle návrhu ministerstva práce bude stát poskytovat firmám na platy zaměstnanců 30 procent průměrného výdělku. Nejvýše to však bude 1,4násobek minimální mzdy, což je 11.900 korun. Zaměstnanec by během kurzarbeitu měl pobírat 90 procent své průměrné mzdy, z toho 60 procent bude proplácet zaměstnavatel a 30 procenty přispěje ministerstvo práce. Podmínkou bude, aby se podpoření zaměstnanci dále odborně vzdělávali.
Nový program kurzarbeitu by stát mohl spustit od ledna. Podniky, které by neměly pro své lidi dost práce, by mohly získat příspěvek na mzdu od úřadu práce. Doplácel by jim 30 procent průměrného výdělku pracovníka právě za dobu, kdy by tento zaměstnanec neměl kvůli nedostatku zakázek co dělat.
"Náklady veřejných rozpočtů na nezaměstnaného činí 109 tisíc korun. Nezaměstnanost 5 tisíc zaměstnanců by veřejné rozpočty stála 545 milionů. V období šesti měsíců by úspora rozpočtu tedy činila 362,838 milionu," uvádí ministerstvo práce v podkladech. Průměrná mzda dosahuje 24.806 korun měsíčně. I s odvody tak zaměstnavatel zaplatí 33.735 korun.
Pokud by firma musela kvůli výpadku zakázek či odbytu omezit výrobu, mohla by dostat příspěvek. Kdyby lidé pracovali jen dva dny v týdnu, stát by mohl poskytnout 30 procent jejich průměrné mzdy za zbývající tři dny odstávky.
Vlastní verzi kurzarbeitu mělo Česko už od září 2012. Původně chtělo do konce srpna příštího roku využít 400 milionů korun. Za prvních 16 měsíců stát ale vydal jen necelých 15 milionů korun. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali na to, že kritéria jsou příliš přísná a firmy na příspěvky nedosáhnou. Pravidla se pak upravila.
Předáci a zástupci podniků žádali vládu o nový kurzarbeitový program. Kabinet s kurzarbeitem počítal ve svém návrhu akčního plánu opatření na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Dokument už několikrát projednávala tripartita, zatím ho ale neschválila. Přípravu kurzarbeitu podle nových podmínek nyní urychlily možné dopady ruských sankcí na české výrobce.
