Experti: Mikroúvěry nedostatek peněz dlužníkům nevyřeší

Počet dlužníků, kteří se snaží své problémy se splácením řešit krátkodobými půjčkami, podle statistik inkasních společností i expertů roste. Tyto půjčky jim ale dlouhodobě nepomůžou a jejich závazek se naopak zvyšuje o vysoké úroky a pokuty, které bývají s mikroúvěry spojeny. Lidé se tak dostávají do dluhové spirály vedoucí k exekuci.

V inkasní společnosti M.B.A. Finance se v rostoucí míře setkávají s případy, kdy si neplatiči sjednávají tzv. mikropůčky, aby zaplatili jiné dluhy. Neplatí za telefony, energie, nájmy a případně mají i několik bezúčelových půjček na vysoký úrok. Jejich závazky a výdaje stále více převyšují jejich příjmy a možnost, že dluhy někdy splatí, se stává nereálnou. "V ten moment přestávají komunikovat s věřiteli a začíná hra na schovávanou, jež často končí exekucí," řekl provozní ředitel firmy Jakub Zakrzecki.

"Pokud bych měl usuzovat z naší praxe, tak počet lidi, kteří si berou tzv. mikropůjčku, roste," souhlasil Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni. Od roku 2009 se podle něj trvale zhoršuje socioekonomická situace chudších lidí. Zároveň s propadem jejich bonity je příliš riskantní takovýmto lidem půjčovat větší finanční obnos, a tak se tato skupina lidí musí spokojit s menšími úvěry na kratší dobu. Tento trend pozoruje asi dva roky. "Nyní se stále častěji setkáváme s lidmi, již přestali být schopni splácet i tyto mikropůjčky, a ty jim naskakují o nemravné sankce tak, že brzy dluží mnohonásobek půjčené částky," podotkl.

Mikroúvěry do 5000 korun jsou přitom dosažitelné prakticky pro každého, protože jejich poskytovatelé neověřují schopnost zákazníků splácet. Mnozí navíc lákají na první půjčku bez úroku. Ale za prodlevy nebo prodloužení splatnosti splátky dopadají na dlužníky vysoké pokuty. K 5000 korunám dluhu tak může přiskočit jednorázová pokuta 3000 korun za nezaplacení, několik upomínek po 500 korunách a smluvní penále 0,3 procenta za každý den prodlení platby.

"I přes veškerou snahu o zvýšení finanční gramotnosti obyvatel si myslím, že je třeba použít systémové opatření, jakými je novelizace zákona o úvěrech, která zpřísní pravidla a částečně přenese zodpovědnost na poskytovatele úvěrů," upozornil Zakrzecki.

Objem krátkodobých půjček roste a v současnosti se odhaduje podle dat Navigátoru bezpečného úvěru na 15 až 20 miliard korun. Ministerstvo financí proto navrhuje zákonný dohled nad všemi poskytovateli půjček a chce snížit jejich počet ze současných 50 tisíc poskytovatelů a zprostředkovatelů na pětinu.

Spotřebitelé budou mít podle návrhu ministerstva financí možnost splatit dluh kdykoliv a výrazně se také omezí sankce za pozdní splátky úvěrů. Zákon zároveň posiluje odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru. Vládní ČSSD chce do předlohy zapracovat některé své návrhy, například ještě snížit horní hranici smluvních pokut. Na program vlády by se zákon mohl dostat v prosinci. Po jeho schválení Parlamentem by měl vstoupit v účinnost během prvního pololetí 2016.