Česká národní banka v úvodu týdne potvrdila, že minulý pátek poprvé od zahájení měnových intervencí v listopadu 2013 musela zasáhnout na trhu a cíleně oslabit korunu.
Koruna posilovala i v pondělí, kdy podle údajů Patria.cz opět prolomila klíčovou hranici stanovenou Českou národní bankou a dostala se na částku 26,99 korun za euro. Následně centrální banka oznámila, že neváhá znovu intervenovat. Psychologický efekt zafungoval a koruna tak upevnila pozici na 27,070 za euro. Jsou ale ještě intervence nutné? TÝDEN.CZ se zeptal předních ekonomických expertů.
Vostatek: Devalvovat korunu zakažme bance zákonem
Kladně hodnotím to, že ČNB "drží slovo" a svou měnovou politikou nevyvolává zbytečné, dodatečné problémy. Za daného stavu, i s ohledem na dodatečná rizika v našem sousedství, doporučuji držet stávající kurzovou politiku ještě po dobu jednoho roku. A do té doby by vláda měla formulovat svou kurzovou politiku - a prosadit ji i formou novely zákona o ČNB. Boj proti deflaci devalvací koruny by zákon bankovní radě ČNB již neměl dovolovat. Optimální by bylo, kdybychom si v dalším období mohli dovolit systematické zhodnocování koruny v relaci k euru a touto cestou se dostat na trajektorii kurzu, kterou před léty předvídala ČNB - směřovali bychom tak ke kurzu na úrovni 20 korun za euro. Při zodpovědné fiskální politice si můžeme dovolit řízený vývoj kurzu, v zájmu naší podnikové sféry.
Prof. Jaroslav Vostatek je vedoucím Katedry veřejné ekonomiky VŠFS v Praze.
Ševčík: Chování ČNB připomíná minulý režim
Centrální banka tím, že částí svého vedení oslabila v listopadu 2013 korunu, udělala dle mého názoru největší chybu v poslední dekádě. Tento etatistický zásah do tržního mechanismu stanovení kurzu české měny (měnový kurz je cenou domácí měny vůči zahraničním měnám) je podobný administrativním zásahům cenového úřadu a Státní plánovací komise, které jsme zažívali zhruba před 30 lety. Chování části členů bankovní rady ČNB tak připomíná rozhodovací procesy a administrativní zásahy spjaté s centrálním plánováním, nadměrnou regulací a minulým režimem. Další intervence nejsou pro českou ekonomiku v současné době žádoucí. Bankovní rada bude však jen velmi těžko hledat postup ukončení intervencí, který by silně nepoškodil celé hospodářství České republiky.
Doc. Miroslav Ševčík je děkanem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.
Šichtařová: Budeme levnou montovnou Evropy
Z pohledu ČNB smysl intervenovat má. Když jednou centrální banka řekla, že ve stávajícím intervenčním režimu hranice 27 korun za euro nepadne, pak prostě nesmí padnout. Nikdo tak nyní ČNB nemůže označit za psa, který štěká, ale nekouše. Z tohoto pohledu je intervence pochopitelná.
Když se ale podíváme na kurz koruny optikou druhé strany, pak si myslím, že intervenční režim už není tak docela šťastný. Všechna data svědčí pro silnější korunu k euru. Pokud by ČNB neintervenovala, koruna by měla sklon směřovat hlouběji pod 27 korun za euro. Osobně odhaduji, že kdyby v listopadu 2013 ČNB neodstartovala intervenční režim, koruny by se dnes nacházela někde u 24 korun za euro. Vedle makroekonomických dat tlačí kurz k posílení ještě fakt, že ČR není součástí eurozóny, což v dobách zvýšeného napětí (jako třeba v souvislosti s Řeckem) tlačí na posilování ne-eurových měny typu libra, frank nebo koruna, které mohou být vnímány jako bezpečný přístav. Posuzováno z tohoto většího nadhledu, intervenční režim je podle mě pro ekonomiku v tento okamžik kontraproduktivní. Kvůli němu budeme dlouhodobě zaostávat. Ano, krátkodobě nám to pomůže ve vyšších vývozech a průmyslové výrobě, ale to už dnes ekonomika nepotřebuje. Dlouhodobě to povede k tomu, že budeme dovážet méně technologií, protože jsou drahé, a zaměříme se víc na primitivní výrobu. I díky slabé koruně budeme jen levnou montovnou Evropy. A tím pádem chudí příbuzní.
Markéta Šichtařová je ředitelkou společnosti Next Finance.
Zamrazilová: Čím delší intervence, tím větší rizika
ČNB intervenovat musí, protože v rámci kurzového závazku se zavázala držet korunu poblíž úrovně 27 korun za euro minimálně do poloviny roku 2016. Zajímavé je, že při tomto načasování se bankovní rada již čtyřikrát za sebou odchýlila od doporučení prognózy. Prognóza by již od února vyžadovala intervence minimálně do konce roku 2016.
V momentě silně ožívající ekonomiky jsou intervence samozřejmě kontraproduktivní. Kdyby platil původní termín ukončení intervencí a dále nebyly posunuty až do poloviny roku 2016, mohlo dojít k opuštění už nyní.
Prodlužování kurzového závazku probíhalo za paradoxních podmínek nad očekávání rychle rostoucího hospodářství, a přesto se stále vzdalujícího inflačního cíle. Čím déle platí kurzový závazek, tím vyšší bude rozdíl mezi uměle oslabovanou hodnotou měny a jejím tržním fundamentem a tím obtížnější bude exit, respektive tím vyšší budou rizika a nejistoty s ním spojená. Česká měna bude v polovině roku 2016 oproti své reálné hodnotě s největší pravděpodobností podhodnocena minimálně o tři koruny.
Doc. Eva Zamrazilová je hlavní ekonomkou České bankovní asociace a bývalou členkou bankovní rady ČNB.
