Experti: Roztříštěnost europarlamentu = nic dobrého pro ekonomiku

Bezprostředně bude mít výsledek voleb do Evropského parlamentu na evropskou i tuzemskou ekonomiku minimální dopad, domnívají se analytici. Do budoucna lze ale podle nich očekávat ještě větší názorovou roztříštěnost, a tím pádem i těžší hledání shody nad důležitými ekonomickými tématy.

Rozhodování Evropského parlamentu je přitom podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka důležité a jeho význam v rámci společných evropských institucí postupně stoupá. "Pomalé a obtížné prosazování důležitých kroků může zbrzdit řadu klíčových reforem a dohod. Aktuálně nejvýznamnější agendami jsou změny v energetické politice, tedy zejména špatně fungujícího systému emisních povolenek, změny v regulaci finančního sektoru reagující na poslední finanční krizi a skandály kolem úrokových sazeb LIBOR, dokončení dohody o volném obchodu mezi USA a EU, případně institucionální reformy uvnitř EU," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Ery Jana Bureše tak budou muset strany hlavního proudu - lidovci a socialisté - pravděpodobně nuceni více spolupracovat a v řadě otázek táhnout za jeden provaz. Slovo antievropských stran bude mít totiž největší váhu v takových otázkách, kde mezi tradičními stranami existují největší rozpory. "Může se jednat například o připravovanou transatlantickou obchodní dohodu s USA. Bezprostřední dopad euro-voleb ale zůstane minimální," uvedl.

Předběžné výsledky ukazují, že umírněně levicové a umírněně pravicové proevropské strany budou ovládat zhruba 70 procent křesel v Evropském parlamentu. Volby ale zároveň přinesly úspěch nacionalistům, kteří převážně ve starých unijních zemích zaznamenali narůst popularity a ve Francii a Británii slaví velké vítězství.