Statistické iluze
Experti: Záplavy ekonomice uškodí, i když přinesou investice

Povodně jako impuls pro ekonomiku? Ve výsledku nikoli, shodli se ekonomové oslovení on-line deníkem TÝDEN.CZ. Záplavy přinesou sice nové zakázky do stavebnictví nebo pro firmy zabývající se sanačními pracemi či provozující těžkou techniku, celkově ale zdravé ekonomice neprospějí.

"Žádná katastrofa nemá pozitivní ekonomické dopady. Obnova zničeného majetku a zdevastované infrastruktury sice může na chvíli zlepšit některé ekonomické statistiky, ale úsilí, čas a prostředky, které k tomu budou muset být vynaloženy, mohly být použity na jiné věci, nebýt povodní," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ hlavní analytik společnosti Patria Finance David Marek.

"Povodně znamenají, že se spousta věcí zničí a tím pádem se tyto zničené věci musejí nahrazovat novými," shoduje se také ekonomka a ředitelka NEXT Finance Markéta Šichtařová.

"Je to efekt rozbitého okna. Nevede to k ničemu dobrému. Že je to impuls pro ekonomiku, to není dobrý názor, protože je potřeba obnovovat věci, které fungovaly, sloužily a teď jsou zničené. Znamená to, že se podruhé bude de facto investovat a vydávat prostředky na stejné věci. To společnost dopředu nijak neposouvá," říká Jiří Schwarz z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Vyčleněné peníze na jiné projekty budou použity nikoli na původní investiční záměr, ale na to, co bylo zničeno, dodává pro on-line deník TÝDEN.CZ Schwarz.

Iluze rozbitého okna

Na první pohled tyto škody HDP nesnižují: "Přírodní katastrofy statisticky vzato vedou ke zrychlení růstu ekonomiky. Ale v reálu se ekonomika propadá na horší úroveň, protože se zhoršuje životní úroveň lidí. Zhoršuje se jejich celkový užitek a celkový pocit. Rozhodně se nedá mluvit o tom, že by po katastrofě na tom lidé byli lépe než před katastrofou. Ale my to vykazujeme jako hospodářský růst," dodává ředitelka NEXT Finance.

Jen zdánlivý ekonomický přínos - tak iluzi "rozbitého okna", o které mluví Schwarz - popsal francouzský klasický liberální ekonom Frédéric Bastiat. Ve své eseji z roku 1850 popisuje tuto iluzi na příkladu hocha, který rozbije okno. Vynaložené peníze na opravu tak putují do sklářského průmyslu, jeho otec si ale nemůže nechat opravit střevíce a tratí tak vlastně obuvník, vysvětluje ekonom ve svém díle.

"Když někomu spadne zánovní dům a musí si k tomu postavit provizorní bydlení, dojde k tomu, čemu se říká soukromá spotřeba při stavění tohoto provizorního bydlení. To znamená, že do statistiky o růstu ekonomiky to vstoupí jako navýšená položka soukromá spotřeba a zvýší se díky tomu HDP. Ten člověk si tedy pohoršil, protože musel vynaložit peníze, které vynaložit nechtěl, musí bydlet v něčem, v čem bydlet nechtěl a zvýšil se mu stres. Takže jeho životní úroveň celkově poklesla. My to přesto vykazujeme jako růst HDP," přiblížila on-line deníku TÝDEN.CZ na aktuálním příkladu Šichtařová.

Finanční sektor v mínusu

Hlavní ekonom Poštovní spořitelny ERA Jan Bureš přesto jistá pozitiva vidí: "Nemyslím si, že by povodně měly ohrozit nynější hledání dna ekonomického výkonu. Naopak například stavebnictví by to mohlo pomoci." Problém by podle něj mohl nastat v případě finančního sektoru, a to kvůli ztrátám pojišťoven.

Se státní kasou asi povodňové výdaje příliš nezahýbou. "Výrazný dopad na českou ekonomiku by povodně mít neměly. Stát má v rezervách rozpočtu tři až čtyři miliardy korun vyčleněny na mimořádné události, v neoficiálních rezervách pak jde například o nadhodnocení výdajů na dluhovou službu," říká Bureš, který odhaduje celkovou výši škod napáchaných letošními jarními povodněmi na deset až dvacet miliard korun. Při výpočtu prý vycházel ze zkušeností se záplavami v roce 2002.

Žádné peníze ve slamníku

Živelní katastrofa přesto pozitivní dopady beze sporu přinese, domnívá se pro změnu hlavní ekonom společnosti NEXT Finance Vladimír Pikora, podle kterého vzroste spotřeba domácností. "Bude se muset celá řada věcí vyhodit, koupit, bude se muset celá řada věcí zrekonstruovat, ať jsou to interiéry, exteriéry, veřejné komunikace, veřejný prostor. To znamená, že to přinese vyšší spotřebu. Lidé budou muset více utrácet, více než by byli ochotni předtím, protože to, co měli, jim stačilo a nebylo potřeba to nahrazovat," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. "Útraty se jen přesunou v rámci spotřebního koše. Lidé nepojedou na dovolenou, ale zase nakoupí třeba stavební materiál na opravy," vidí pak situaci Bureš.