Finanční ohodnocení motivuje zaměstnance jen krátce

Výši finančního ohodnocení klade v průzkumech většina zaměstnanců na první místo. K dlouhodobé spokojenosti a vyšším výkonům je však nemotivuje. Získat nejlepší specialisty a zkušené odborníky lze i jiným způsobem než přeplácením. Vyplývá to z analýzy technologické společnosti WBI Systems, kterou vypracovala společně s pracovními portály jobs.cz a práce.cz.

Že zaměstnance nejvíce motivuje vysoký plat a štědré benefity? Krátkodobě ano, ale záruka dlouhodobě spokojeného a výkonného zaměstnance to není. Podle psychologů je efekt zvýšení platu jen krátkodobý, dlouhodobě motivuje vidina úspěchu.

ČTĚTE TAKÉ: Stres v práci útočí na srdce žen. Snáze onemocní

"Pro ni jsou zaměstnanci ochotni vzdát se na čas části svých příjmů. Získat se tak dají především nejcennější specialisté s mnohaletými zkušenostmi a rozsáhlým know-how," řekla Sylvie Šnajberková, personální ředitelka technologické společnosti WBI, které se podařilo během šesti měsíců vybudovat 35členný tým sestávající z těch nejlepších IT profesionálů na trhu.

Podle průzkumu LMC, provozovatele pracovních portálů jobs.cz a práce.cz, a agentury Factum Invenio mezi 4077 respondenty je finanční ohodnocení vždy na prvním místě. Pro uchazeče byla při výběru posledního zaměstnání výrazně rozhodující výše mzdy (47 procent) a náplň práce (20 procent).

ČTĚTE TAKÉ: Práci aktivněji hledají uživatelé internetu, tvrdí průzkum

Přestože výsledky průzkumů hovoří o tom, že lidé při hledání práce skutečně nejvíce hledí na finanční ohodnocení, jsou plat a benefity podle psychologů specifické. "Nechtěně zaměstnancům nasazují ,růžové brýle‘, které jim umožňují cítit se lépe. Ale jen krátkodobě. Zaměstnanec věří, že pokud mu bude přidáno na platu, tak bude spokojen a hlavně bude výkonnější," vysvětluje krátkodobost motivace finančním ohodnocením psycholog Jiří Šimonek, ředitel společnosti DAP.

"Jenže ouha, za tři měsíce počáteční uspokojení pominulo, cítí se stejně a chce zase zlepšit podmínky, nejlépe plat. Tak to může jít donekonečna," dodává Šimonek. Vychází přitom z analýzy psychologických testů 250 tisíc Čechů provedených během posledních tří let.

Ilustrační foto: ČTK/AP