Škody způsobené finančními podvody v Rusku dosáhly v roce 2016 rekordní částky až 200 miliard rublů (asi 88 miliard korun). Finanční podvody přitom loni tvořily 76 procent všech trestných činů v Rusku. Informoval o tom deník Kommersant.
Počet finančních podvodů v Rusku roste už od roku 2014, kdy země utrpěla škodu bezmála 54 miliardy rublů (asi 23 miliard korun). V roce 2015 to bylo až 125 miliard rublů (55 miliard korun). Největší podíl na škodách nesou fingované bankroty bank. V letech 2015 až 2016 ruská centrální banka zrušila licenci 217 úvěrovým organizacím, což mělo za následek zvýšení počtu úmyslných bankrotů.
Návrat ukradeného majetku přitom závisí na efektivní spolupráci centrální banky a agentury pro pojištění vkladů s ministerstvem vnitra. Jejich postupy však ministerstvo v minulosti několikrát kritizovalo, uvedl Kommersant.
"V mnoha případech problémy úvěrových institucí rostou během let, přesto však tyto podniky úspěšně procházejí kontrolami centrální banky. Ta zřejmě problémy nevidí, nebo na ně nereaguje," řekla na začátku roku 2016 Valentina Matvijenková, předsedkyně Rady federace, horní komory ruského parlamentu.
Centrální banka má však podle svého vedení jen omezené pravomoci. "Banka sice jako jediná organice může sledovat transakce všech úvěrových organizací, nemá však právo zasahovat do jejich provozní činnosti," řekl právník Timur Chutov. Podle něj navíc může banka proti finančním institucím přijímat opatření pouze při přímém porušení zákonů nebo normativních aktů centrální banky.
Vedení centrální banky tak chce prosadit zákony, které by jí umožnily porušit bankovní tajemství a předat potřebné dokumenty k prošetření policii. Podle některých odborníků však rozšíření pravomocí může být nebezpečné. Existuje totiž tenká hranice mezi finančními problémy a příznaky úmyslného bankrotu. Pro porušení bankovního tajemství by tak bylo potřeba velké množství pádných argumentů.
