Povinnost zveřejňovat účetní závěrku ukládá firmám zákon nejpozději do dvanácti měsíců po skončení účetního období. Přesto na to většina firem v České republice příliš nehledí. V letech 2009 až 2013 ji do sbírky listin uložilo jen 48 procent ze všech obchodních společností.
K povinnostem obchodních společností mimo jiné patří ukládat účetní závěrku do sbírky listin nejpozději během dvanácti měsíců po skončení účetního období. Značný počet obchodních společností to však "nestíhá" a předkládá účetní závěrky až po uplynutí této lhůty. Nemalý počet však své závěrky nezveřejňuje vůbec.
Disciplína v oblasti zveřejňování účetních závěrek v České republice není dlouhodobě dobrá. Za období let 2009 až 2013 uložila do Sbírky listin alespoň jednu účetní závěrku necelá polovina v současné době existujících obchodních společností, konkrétně to bylo 48 procent.
V ČR panují i velké rozdíly z hlediska krajů, kde firmy působí. Nejvíce zodpovědné tak byly firmy z Královehradeckého kraje, kde za uvedené období zveřejnilo závěrku 74 procent firem. Naopak nejhůře je na tom Praha, kde takto činí pouze 42 procent obchodních společností.
Obdobné rozdíly jako mezi kraji existují i u společností rozdělených podle odvětví, ve kterém podnikají. Zdaleka nejlepší výsledky vykázaly společnosti v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Alespoň jednu účetní závěrku předalo za účetní období let 2009 až 2013 na sbírku listin 84 procent společností. Druhý nejlepší výsledek měly společnosti v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (63 %). Naproti tomu závěrku zveřejnilo podle zákona pouze 42 procent společností v odvětví obchod, ve kterém však podniká téměř třetina všech společností.
Situace se ale postupem času mírně lepší. V roce 2009 zveřejnily účetní závěrku do 12 měsíců po ukončení účetního období 25 procent společností a tento podíl se zvyšoval až na 30 procent společností v roce 2013.
Postihy nikoho neděsí
Za nesplnění povinnosti uložit účetní závěrku do sbírky listin hrozí dvě sankce. Rejstříkový soud může, po předchozí výzvě a jejím neuposlechnutí, uložit pokutu až do výše sto tisíc korun. Rejstříkový soud může pokutovat i opožděné zveřejnění dokumentů. Za určitých okolností může hrozit i trestní sankce pro osoby ve funkci statutárního orgánu právnické osoby nebo pro podnikatele fyzické osoby. Pak hrozí uložení trestu zákazu činnosti nebo i odnětí svobody, kdy výše trestní sazby podle závažnosti způsobené škody může činit až osm let. Kromě toho má finanční úřad možnost požadovat platbu až do výše tří procent hodnoty celkových aktiv společnosti, případně až šesti procent jejích aktiv (když zjistí, že společnost účetní závěrku ani nezpracovala). Tyto postihy se však příliš nevyužívají.
A proč firmy s účetními závěrkami tak otálejí? Jednak je to kvůli náročnému papírování, ale dalším důvodem je i fakt, že ze závěrek lze vyčíst spoustu užitečných údajů jak pro obchodní partnery, tak ale i konkurenty z oboru. Mnoho firem tak prostě nechce nikoho zvenčí nechat nahlížet do své "kuchyně". Zveřejňování závěrek však přispívá k větší transparentnosti a kultivaci podnikatelského prostředí.
Roste podíl nepoctivců
Podíl podnikatelů, kteří žádají své účetní o úpravu finančních výsledků svých firem, se od loňského března podle průzkumu Komory certifikovaných účetních rapidně zvýšil. S žádostí o zkreslení těchto údajů v souvislosti se závěrkou za rok 2014 se setkala celá třetina účetních (33,5 %). Morálka účetního vykazování je tak nejhorší za uplynulé čtyři roky. Podle účetních z řad Komory si však podnikatelé vůbec neuvědomují možné důsledky svého počínání.
"Morálka účetního vykazování se každým rokem zhoršuje. Rostoucí trend zásahů do účetnictví zaznamenáváme již čtvrtým rokem po sobě. Důvody mohou být různé, ale je to i v jistém rozporu s po léta deklarovanou snahou politiků o lepší výběr daní," uvedl Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.
