Geneticky modifikované kukuřice se v Česku vypěstuje méně

Geneticky modifikované kukuřice se letos v České republice vypěstuje méně, pěstební plocha klesla meziročně o 480 hektarů na 2570 hektarů. Také v ostatních zemích Evropské unie podíly ploch s geneticky modifikovanými rostlinami stagnují nebo klesají. Mimo EU je však trend opačný. 

"Z celkové výměry kukuřičných polí v ČR se GM kukuřice pěstuje pouze na jednom procentu z nich. Ve srovnání s celosvětovou produkcí jsou tyto plochy v EU zanedbatelné, zabírají jen 1,4 procenta z celkové plochy kukuřice v Evropě," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V Česku je povoleno pěstovat pouze dvě geneticky modifikované plodiny: brambory a kukuřici. Žádná z nich není určena k lidské spotřebě.

Geneticky modifikované plodiny jsou rostliny, jejichž dědičný materiál změnila genová technologie, která patří mezi jednu z metod šlechtění. Díky tomu vykazují GM plodiny některé znaky, které běžné rostliny v přírodě nemají. Genetické šlechtění zajistí rostlinám vylepšené vlastnosti, které jsou přírodního, nikoliv syntetického původu. Příkladem je odolnost proti škůdcům nebo extrémním výkyvům počasí.

Geneticky modifikovanou sóju, kukuřici, bavlník, řepku, cukrovou řepu, papáju, tykev, vojtěšku a další plodiny pěstuje v současnosti 17 milionů zemědělců ve 28 zemích světa na více než 170 milionech hektarů polí.