Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,8 procenta na 20 399 Kč, což je o 1481 korun více než loni. Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, se zvýšila o 6,2 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Mzdy rostly rychleji v podnikatelské sféře, kde si lidé v tomto sektoru vydělávali v průměru 20 656 korun, zatímco v nepodnikatelské sféře to bylo 19 501 korun.
Meziroční přírůstek průměrné nominální mzdy za první čtvrtletí patří k nejvyšším od druhého čtvrtletí 2002, kdy mzdy stouply rovněž o 7,8 procenta. Jedinou výjimkou tak bylo první čtvrtletí 2004, kdy se na vysokém tempu růstu (o 8,9 procenta) významně podílel i vývoj platů v nepodnikatelské sféře. U té tehdy došlo k úpravě platových poměrů přechodem z dvanáctitřídní stupnice platových tarifů na šestnáctitřídní.
V podnikatelské sféře se v letošním prvním čtvrtletí průměrná mzda zvýšila meziročně o 1584 Kč, tedy o 8,3 procenta, zatímco reálná mzda v tomto odvětví vzrostla o 6,7 procenta. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1116 Kč, tedy o 6,1 procenta, a reálná mzda stoupla o 4,5 procenta.
Důvody růstu: prosperita a počasí
"Pokračující hospodářský růst patrně umožňuje podnikům lépe finančně ohodnotit své zaměstnance. Nezanedbatelným faktorem působícím na růst mezd v letošním prvním čtvrtletí je jistě i to, že byla velmi mírná zima, zatímco ve srovnatelném období předchozího roku byly klimatické podmínky naopak velmi nepříznivé, a práce zejména ve stavebnictví a následně i v navazujících odvětvích tak v letošním roce mohly probíhat bez významnějšího sezonního výkyvu," komentoval výsledky ČSÚ.
Průměrná nominální mzda poklesla v odvětví rybolov a chov ryb, a to o tři procenta. Nízký relativní růst nominálních mezd zaznamenaly zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti, kde mzdy vzrostly o 3,1 procenta. Zaměstnanci ve vzdělávání si v prvním čtvrtletí meziročně přilepšili o šest procent.
Nejvyšší růst v prvních třech měsících letošního roku vykázalo stavebnictví, kde se mzdy zvýšily o 13,2 procenta. Zemědělství, myslivost, lesnictví zaznamenaly nárůst o 10,5 procenta a těžba nerostných surovin o 10,3 procenta.
Nejvyšší nominální mzdy dlouhodobě pobírají zaměstnanci sektoru finančních institucí, v prvním čtvrtletí příjem v průměru činil 47 359 Kč. Nejnižší mzdy ČSÚ zjistil v sektoru domácností, kde mzdy zaměstnanců u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku představovaly 13 172 Kč.
Celorepublikový mzdový vývoj podle ČSÚ významně ovlivňuje především podnikatelská sféra, jejíž zaměstnanci tvoří ve sledovaném souboru víc než tři čtvrtiny. "Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu," uvedl ČSÚ.
Na reálnou mzdu podle statistiků působí dva faktory, vedle růstu nominálních mezd je to ještě inflace.
Podle analytiků mzdy zvýší ceny a úroky
Růst reálné mzdy podle analytika České spořitelny Martina Lobotky nepřekvapil. "Dalo se to tušit už i ze silných maloobchodních tržeb, které v průměru rostly téměř dvouciferným tempem v prvním čtvrtletí," uvedl. Hlavním důvodem podle něj i ostatních ekonomů je rychle rostoucí ekonomika, která stláčí nezaměstnanost a tlačí na mzdy.
"Je to odměna za slušný a stabilní ekonomický růst. Průměrný Čech již vydělává zhruba 28 procent toho, co Rakušan. V roce 2000 to bylo 16 procent," komentoval výsledky analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Statistika pomůže podle něj dodat kuráž ke zvyšování sazeb i dosud vyčkávajícím centrálním bankéřům. "Červen bude ještě o vyhodnocování, v červenci by se pak mohly měnit úrokové sazby znovu, nezačne-li tedy kurz koruny výrazněji posilovat," uvedl.
Reálný růst mezd přesahující meziročně šest procent je ovšem podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška z hlediska ekonomiky na hranici únosnosti. Problémem se podle něj může stát setrvačnost mezd v době, kdy ekonomika zpomalí. V takovém případě totiž začne nadměrný růst mezd tlačit na vnější rovnováhu a částečně možná i na inflaci. "Další zpřísnění měnové politiky je zcela oprávněné," dodal.
Prozatím zůstává vývoj mezd podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka v rozumných mezích. "Pokud se zvýšil hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí alespoň o pět procent, měly by jednotkové mzdové náklady nadále klesat. A vše nasvědčuje tomu, že ekonomika rostla rychleji než pětiprocentním tempem," dodal.
Rizikem z pohledu inflace je ovšem podle něj strnulost vývoje mezd. "Nezřídka se stává, že požadavky na výrazné zvyšování mezd přetrvávají, i když hospodářský růst zpomalí a výsledky firem nedosahují rychlého zlepšování. V takovém případě dříve nebo později musí firmy sáhnout ke zvýšení cen své produkce, což není nic jiného než inflace," upozornil.
Podle hlavního ekonoma Atlantik FT Petra Sklenáře je zatím dopad statistik pro měnovou politiku centrální banky neutrální. "Klíčovým faktorem budou páteční výsledky HDP a inflace," uvedl.
Rychlé tempo mezd naznačuje podle Dufka dvě skutečnosti, a sice, že se tuzemským firmám daří, avšak na druhé straně se některé z nich začínají stále více potýkat s nedostatkem zaměstnanců.
Díky mzdovému vývoji a posilování koruny kupní síla průměrného Čecha podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory pomalu ale jistě dohání průměrného západoevropana. "Nejoptimističtější výpočty ovšem ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037. V nejbližších letech přitom překleneme největší propast a malý zbývající rozdíl budeme dotahovat po druhou polovinu období," uvedl.
V současnosti má ČR společně s Maďarskem za prvním čtvrtletí průměrnou mzdu 728 eur. "V Polsku jsou mzdy zhruba o čtyři procenta nižší než v ČR a na konci se drží Slovensko s průměrnou mzdou 539 eur, což je na úrovni tří čtvrtin ČR," uvedl Dufek.
V letošním roce očekává Pikora růst mezd těsně pod sedmi procenty. "I to je pro většinu podniků podle nás na hraně únosnosti," uvedl. Průměrná mzda v roce 2007 tak již díky různým bonusům ve čtvrtém čtvrtletí překročí 23 tisíc korun. "S překonáním hranice dvaceti pěti tisíc korun počítáme nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí v roce 2009," dodal.
Přidávají i velké firmy
S růstem mezd mohou počítat v letošním roce i zaměstnanci většiny velkých firem. Například pracovníkům kolínské automobilky Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) zaručuje kolektivní smlouva na letošní rok růst mezd o 7,5 procenta na 23 tisíc Kč. Největší zaměstnavatel v zemi, České dráhy, letos svým více než 57 tisícům pracovníků zvýší mzdy o 5,6 procenta z loňských průměrných 21 900 korun.
Ve Škodě Auto, kde pracuje kolem 27 tisíc lidí a průměrný plat se u dělnických profesí pohybuje kolem 22000 korun, zvýší firma mzdy v průměru o 12,7 procenta do konce roku 2008.
Na více peněz se mohou těšit i zaměstnanci finančních institucí, například České spořitelny. Ta zvýší mzdy v průměru o 3,5 procenta. Průměrná mzda před zvýšením byla v bance 35 221 korun.
Foto: Lucie Pařízková
