Inflace je nejvyšší za posledních deset let

V lednu vzrosty ceny zboží a služeb nejvíce od listopadu 1998, když se meziročně zvýšily o 7,5 procenta. Za dramatickým skokem stojí vládní reforma, deregulace nájmů, drahé energie a růst cen potravin ve světě. "Jasně se ukazuje, že inflační tlaky v ekonomice přerostly (nejen) centrální bance přes hlavu," zdůrazňuje ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.

Za hříchy sladkých 90. let začínají platit Češi i s úroky. Kvůli pozdě zavedené deregulaci se zvýšily ceny nájmů o 17,1 procenta, když je táhl nahoru především růst činží v regulovaných bytech ve výši devětadvaceti procent.

Na cenovém šoku se rovněž podepsala daňová reforma, která zvýšila ceny základních potravin a služeb, jejichž zdanění se zvýšilo z pěti na devět procent. Zvýšení daně z přidané hodnoty přitom přišlo v době, kdy ceny potravin rostou kvůli nízké nabídce obilí, mléka či olejů na světových trzích. Naopak poptávka ze strany Číny po potravinách dramaticky roste kvůli zvyšující se životní úrovni.

Kvůli rychlému růstu světové ekonomiky zdražily rovněž energie. Ceny benzinu a nafty o necelých patnáct procent, zemního plynu o 16,5 procenta a elektřiny o téměř deset procent. Náklady na topení uhlím vzrostly o více než pětinu. Na cenách uhlí se pak nepříznivě podepsalo zavedení ekologické daně.

Dopady daní a zavedení poplatků vyčíslil Český statistický úřad u meziměsíční inflace, která vyletěla o tři procenta nahoru vůči prosinci."Statistici odhadují dopad vyšší DPH na 1,1 procentního bodu," uvádí analytik David Navrátil z České spořitelny. Na celkové výši se tak daňové reformy podílely celou třetinou. Zavedení poplatků u lékaře se pak na cenovém růstu podepsalo půl procentním bodem na tří procentním cenovém růstu.

Dramatický cenový skok se přitom odrazí rovněž na měnové politice České národní banky. Podle Navrátila převládnou v centrální bance hlasy pro zvyšování úrokových sazeb. Čechům by se tak prodražilo splácení hypoték a spotřebních úvěrů.

Centrální banka se pak může začít obávat toho, že se inflační očekávání domácností přelijí do ekonomiky. Zaměstnanci by pak požadovali vyšší platy, které by firmy promítali do cen svých výrobků, čímž by se inflace šroubovala nahoru.

Foto: archiv Týdne