Kalousek chce nový termín přijetí eura - rok 2012

Ministr financí Miroslav Kalousek bude na srpnovém jednání vlády o strategii přijetí eura prosazovat, aby kabinet stanovil pevný termín přijetí společné měny na 1. leden 2012. Ministr to uvedl na Žofínském finančním fóru. Pro stanovení pevného termínu přijetí eura jsou podle Kalouska hlavně politické důvody.

 "Vstup do eurozóny je politické rozhodnutí a politický projekt a ty mají mít své pevně stanovené termíny. Ten termín tam prostě být má," uvedl ministr. Jedinou bariérou pro přijetí eura je současný stav veřejných financí, a proto je nutné provedení reformy, doplnil.
Vláda návrh reformy projedná na svém zasedání 16. května. Navíc podle Kalouska povede pevně stanovený termín k fiskální disciplíně, tedy rozumnému hospodaření státu. "Pro část politické reprezentace je euro významnou politickou prioritou a fiskální disciplína ne. Euro je tak pro ně tak nejpádnějším argumentem," řekl.

I podle analytika Patria Finance Davida Marka je zásadním argumentem pro pevný termín deklarace odhodlání udělat pro přijetí eura všechny potřebné kroky a posílení důvěry v to, že euro bude skutečně přijato v dohledné době. "Proti pevnému termínu mluví to, že se prozatím pro splnění všech podmínek mnoho neudělalo," dodal.

Zavedení eura se plánuje, termín však chybí

Země již Národní plán zavedení eura má, vláda jej schválila letos v dubnu. Termín přijetí společné evropské měny ovšem tento materiál neobsahuje. Plán je základním rámcem pro praktické přípravy na zavedení eura a představuje souhrn postupů a návodů pro jednotlivé sektory i občany, jak se na přijetí jednotné měny připravit. Řeší například problematiku duálního označování cen a duálního oběhu koruny a eura, úpravy informačních systémů a principy informování o zavedení eura.

Česká republika původně plánovala, že přijme euro v roce 2010. Kvůli veřejným financím ale tento plán opustila a ministerstvo financí považovalo za reálný rok 2012. Tento termín analytici vesměs považují za dobrou volbu.

"Je-li si vláda jistá, že euro chce, a bude reformovat státní výdaje, pak je volba termínu rozumná. Ekonomicky na euro v roce 2012 určitě máme, zbývá jen dopilovat politickou vůli a řešit schodky veřejných financí," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Podle něj ve stejném termínu bude zřejmě vstupovat do klubu i politicky silné Polsko, což by mohlo ČR hodně pomoci.

Z okolních zemí se chystá euro nejdříve přijmout Slovensko, a to od roku 2009. Maďarsko by v případě splnění svého konvergenčního plánu mohlo přijmout euro v roce 2012. Také Maďarsko však má stejně jako ČR problémy s veřejnými financemi.

Reforma veřejných financí má zpomalit zadlužování státu

Cílem reformy veřejných financí v ČR je zpomalit rostoucí zadlužování státu a snížení růstu mandatorních, hlavně sociálních výdajů. "Ten problém, který vidíme, je problém celé střední Evropy. Zahraniční zadluženost není sice v ČR tak vysoká, ale ten trend je znepokojivý," uvedl na fóru ekonom Jan Švejnar.

Vláda navrhuje řadu opatření v daňové oblasti, například zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 procent, snižování daní podnikům nebo zvýšení některých základních slev na dani. Největším problémem je ovšem podle Kalouska nárůst výdajů po jejich zvýšení poslanci na jaře 2006. Proto vláda hodlá řadu sociálních dávek a poplatků změnit, snížit, nebo dokonce zrušit. "Bilance rozpočtů by byla o 70 miliard korun příznivější, kdyby parlament v první polovině 2006 nezasedal," uvedl Kalousek.

Vláda zatím nemá jistotu, že sněmovna reformu schválí. Proti vládním návrhům se postavili někteří poslanci trojkoalice v čele s Vlastimilem Tlustým (ODS). Ten navrhl i vlastní změny v daňové oblasti, například snížení základní sazby DPH nebo snížení daně z příjmu na 12 procent.

Podle Kalouska ale Tlustého návrhy nejsou alternativou k vládním reformám. "Nejedná se o zjednodušení, ale spíše celý systém zkomplikuje," uvedl dnes ministr s tím, že návrh například ruší limity na podání daňových přiznání. "Návrh Vlastimila Tlustého má představovat věcnou diskuzi, ale jedná se o narychlo spíchnutý návrh, který znamená pouze vnitrostranický spor," dodal Kalousek.

Nejnovějším členem eurozóny je Slovinsko, které platí eurem od začátku letošního roku. Celkem už má tedy euro jako svou oficiální měnu 13 zemí Evropské unie. Z původních členských zemí unie euro nemá Velká Británie, Dánsko a Švédsko.  

Foto: Jan Zátorský