Daňová reforma navrhovaná ministerstvem financí by měla mírně snížit daňové zatížení. Většina lidí by podle výpočtů ministerstva financí (MF) mohla na reformě uspořit řádově stokoruny měsíčně, vyplývá z prezentace na dnešní tiskové konferenci. MF chce zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent: nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent.
Firmám by výše daně měla zůstat na 19 procentech. Ministerstvo počítá s účinností změn od 1. ledna roku 2013. "I při jednotné sazbě daně bude zdanění progresivní, a to díky stropům na sociální a zdravotní pojištění," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Cílem reformy je podle něj snížení administrativních nákladů poplatníků i státu. "Chceme ten systém celý zjednodušit. Nový systém by měl vypadat tak, že poplatník z jednoho daňového základu na jednom formuláři pošle státu jednu částku na Jednotné inkasní místo," dodal.
Odvody na zdravotní pojištění chce ministerstvo financí omezit do výše šestinásobku průměrné měsíční mzdy a sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy. Zaměstnanci přitom budou platit více na zdravotním pojištění, a to 6,5 procenta místo dosavadních 4,5 procenta. Základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun ročně budou moci využít jen zaměstnanci do výše čtyřnásobku průměrné mzdy. "Nad stropy poplatník nebude moci slevu uplatnit," uvedl Kalousek.
"Právě představený návrh plánuje zjednodušení systému zdanění z hlediska základního nastavení administrativních povinností a základních oblastí výpočtu. Pozitivní je především snaha o zřízení tzv. Jednotného inkasního místa," říká Jan Linhart z KPMG.
U podnikatelů zůstanou zachovány výdajové paušály 40, 60 a 80 procent. Zároveň MF snižuje výši obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty, a to z jednoho milionu korun na 750 000 korun.
Odvody na sociální a zdravotní pojištění budou u zaměstnavatelů nahrazeny 32procentní daní z úhrnu mezd. Její základem bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daň bude omezena stropem ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. "Vedlejší náklady práce tak klesnou o dva procentní body," uvedl Kalousek. U zaměstnanců je pak podle ministra cílem sjednocení základů pro daň i pojistné. Základem by měla být hrubá mzda.
"Návrh přináší určité výhody pro zaměstnance s nižšími a středními příjmy. Na druhé straně však zvyšuje zdanění zaměstnanců s vysokými příjmy, a to jak na straně zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Pro firmy zaměstnávající špičkové odborníky s vysokými platy tak dojde k nárůstu nákladů. Motivace pro umístění projektů náročných na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu do České republiky tak značně poklesne," glosoval změny Jan Linhart ze společnosti KPMG.
Firmy dále budou mít slevu na dani ve výši sražené daně z dividend, zjednodušené tvorby rezerv a opravných položek k pohledávkám. Ministerstvo chce paragrafované znění změn vytvořit do konce dubna a do konce června je předložit vládě. S účinností zákona počítá od roku 2013, se zdaněním hazardu ovšem již od ledna 2012. Reforma totiž zavádí zdanění loterijních firem.
"Předložené návrhy by neměly u naprosté většiny občanů a firem způsobit výrazné změny v celkové míře zdanění. Vnímáme je spíše jako první krok ke zjednodušení a zefektivnění českého daňového systému," říká Zdeněk Hrdlička, analytik společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika.
Odpočet daňového základu u hypoték se sníží
Ministerstvo financí plánuje v rámci reformy daní postupně zrušit odpočet úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření z daňového základu. Odpočet by se měl snížit na 150 tisíc korun ročně ze současných 300 tisíc korun. Pro nové smlouvy uzavřené po 31. 12. 2011 by pak nebyl odpočet vůbec možný.
"Z ekonomického hlediska se jedná o pozitivní změnu, která snižuje daňové zvýhodnění zadlužování, a tím přispívá ke zvýšení míry úspor v ekonomice. Snižuje riziko bublin na realitním trhu. To je významné zejména nyní, kdy plánované postupné zvyšování snížené sazby DPH může vyvolat růst cen nemovitostí," tvrdí Zdeněk Hrdlička.
Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že mezi daňovými výjimkami zůstanou položky, které jsou prioritou vlády. Těmi jsou podpora vlastního bydlení, podpora altruismu, podpora zajištění ve stáří, podpora vědy a výzkumu, daňové zvýhodnění na dítě a výdajové paušály.
Zaměstnanecký paušál může nahradit stravenky
MF dále počítá v rámci změn se zavedením zaměstnaneckého paušálu ve výši 3000 korun ročně. Ten by měl zohledňovat výdaje například na dopravu do práce nebo ošacení. Dříve se o něm spekulovalo jako o náhradě za zrušení daňového zvýhodnění stravenek nebo režijních jízdenek. Podle dosavadních informací by ovšem případné zrušení podpory stravenek nebo režijek mělo být politickým rozhodnutím.
V případě rodin s dětmi MF chystá i v souvislosti s plánem sjednotit sazby DPH na 17,5 procenta zvýšit daňové zvýhodnění na dítě o 1800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně. Maximální výše daňového bonusu na dítě by pak měla stoupnout z 52 200 korun ročně na 59 400 korun.
"Zvýšení slevy na dítě je považováno za kompenzaci nárůstu DPH. Tento druh
podpory je nepochybně cílenější než podpora prostřednictvím snížené sazby DPH.
Úpravu lze považovat za i součást prorodinné politiky," komentuje Hrdlička.
MF se rozhodlo v rámci změn rovněž zvýšit maximální limit pro odpočet daru na veřejně prospěšnější aktivity. U fyzických osob by měl limit stoupnout o pět procentních bodů na 15 procent, u firem chce MF jeho sjednocení na 10 procentech základu daně. Rovněž zůstanou zachovány takové výjimky, jejichž zrušení by vyvolalo náklady na správu vyšší, než by činil dodatečný výnos, uvedlo MF.
