Sjednocení sazby daně z přidané hodnoty na 20 procentech (s výjimkou šesti položek základních potravin, u nichž zůstane daňová sazba 10 procent) se podle ministra financí Miroslava Kalouska projeví růstem celkové cenové hladiny v Česku o 3 až 3,5 procenta.
"U řady položek k tak skokovému nárůstu cen nedojde. Odhaduji, že cenová hladina v důsledku sjednocení sazby vzroste o 3 až 3,5 procenta," uvedl Kalousek pro on-line deník TÝDEN.CZ s tím, že například potraviny patří mezi položky s nejnižší elasticitou. V praxi to tak znamená, že si je lidé kupují, i když u nich dojde k růstu cen. Na druhou stranu se u nich projeví konkurenční boj mezi obchodníky, kteří v obavě z odlivu zákazníků nepromítnou do nových cen celý nárůst, ale jen jeho část a zbytek kompenzují ze svých zisků nebo úsporou dalších nákladů.
Podle ekonomů by růst inflace způsobený zvýšením daně z přidané hodnoty nemusel být tak velký, jak předpokládá ministr Kalousek. "Avizované změny v DPH by měly zvýšit inflaci zhruba o 2 až 2,3 procenta. To lze považovat za akceptovatelný cenový šok," řekl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Obdobně to vidí i ekonom ČSOB Petr Dufek, podle které by sjednocení sazeb mohlo přispět k inflaci dvěma procenty.
V rámci sjednocení daňových sazeb by měla v Česku platit jedna, a to dvacetiprocentní sazba DPH. Ve snížené sazbě 10 procent by mělo zůstat jen těchto šest položek: chléb, mléko bez ostatních mléčných výrobků, brambory, syrová a nezpracovaná zelenina, nezpracované ryby, dětská mléčná výživa a potraviny pro pacienty s cukrovkou a dalšími metabolickými problémy.