Tuzemská ekonomika by měla podle nejnovější prognózy ministerstva financí příští rok vzrůst jen o jedno procento. Ještě v červenci přitom úřad počítal s 2,5procentním hospodářským růstem, a to v letošním i příštím roce. Letos ekonomika podle nových odhadů stoupne o 2,1 procenta.
Vyplývá to z nové makroekonomické predikce, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. "Byl bych nesmírně šťasten, kdyby skutečně příští rok česká ekonomika rostla jedním procentem. Obávám se, že tomu tak nebude a že lednová prognóza bude výrazně horší než říjnová," uvedl již v neděli k nové predikci ministr financí Miroslav Kalousek.
Podle premiéra Petra Nečase je snížení odhadu ekonomického růstu očekávané. "Česká ekonomika reaguje na vývoj v celé Evropské unii, kde dochází ke zpomalení hospodářského růstu i u tak silných ekonomik, jako je ta německá," prohlásil premiér.
Následující vývoj nejde podle Nečase spolehlivě odhadnout. "V každém případě budeme v 1. čtvrtletí příštího roku připraveni na změněnou ekonomickou situaci reagovat případnou úpravou struktury státního rozpočtu," upozornil Nečas.
Podle ministerstva další vývoj české ekonomiky bude do značné míry záviset na tom, zda, jak rychle a s jakými následky se podaří vyřešit současnou situaci v problémových zemích eurozóny. Organizace OECD, která sdružuje nejvyspělejší země světa, přitom čeká, že hospodářství Evropské unie bude v příštím roce stagnovat, což nevěstí pro tuzemskou ekonomiku nic dobrého.
V roce 2013 by ekonomika měla růst podle MF o dvě procenta a následně v roce 2014 stoupnout o 3,3 procenta. V červenci přitom MF počítalo s 3,3procentním růstem již v roce 2013 a s téměř čtyřprocentním růstem v roce 2014. Evidentně tak Kalouskův resort podcenil hloubku dluhové krize.
MF proto kvůli nejistému vývoji připravuje zhruba tři scénáře vývoje. Zatímco optimistický scénář počítá pro příští rok s růstem tuzemské ekonomiky až o procento, další dva - krizový a katastrofický - berou v potaz její pokles. Při těchto variantách by vláda musela vypracovat "zásadní opatření" v rozpočtové legislativě především na straně výdajů a možná i příjmů, řekl ministr.
Ochlazení spotřeby
Ministerstvo rovněž výrazně zhoršilo v nové prognóze odhad vývoje spotřeby domácností. Zatímco v předchozích odhadech analytici MF očekávali růst spotřeby až o dvě procenta v roce 2012, nyní očekávají v letos i příští rok pokles spotřeby domácností.
"Spotřebu domácností stlačuje jejich nepříznivá příjmová situace, zejména pokles objemu platů v části veřejného sektoru. V nejbližších čtvrtletích budou proti růstu působit i obavy spotřebitelů z dluhové krize v eurozóně a z následných ekonomických turbulencí," uvedlo MF. Vysoký odhad spotřeby byl nicméně již v minulých měsících terčem kritiky.
Na domácnosti totiž tvrdě dopadnou chystaná úsporná opatření a zvyšování daně z přidané hodnoty.
Naopak problém by tuzemská ekonomika neměla mít s inflací, kterou MF očekává dokonce nižší než v červencové prognóze. Průměrná míra inflace by měla letos činit 1,9 procenta proti původně předpovídaným 2,3 procenta. V roce 2012 by měla inflace stoupnout na 3,2 procenta kvůli postupnému sjednocování sazeb daně z přidané hodnoty. Zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z deseti procent na 14 procent podle MF zvýší inflaci o 1,1
procentního bodu.
Míra nezaměstnanosti by měla být podle MF letos a příští rok mírně vyšší než v červencových odhadech. V obou letech by měla nezaměstnanost činit 6,9 procenta. "Pro roky 2011 a 2012 očekáváme v kontextu s dosavadním a očekávaným vývojem zaměstnanosti i ekonomické situace stagnaci míry nezaměstnanosti," uvedlo ministerstvo.
