Většina prezidentských kandidátů slibuje pomáhat ekonomickou diplomacií českým exportérům. Liší se v názoru, na jaké země by se měla ČR zaměřovat. Vyplynulo to ze čtvrtečnídebaty prezidentských kandidátů pořádané Hospodářskou komorou. Nezúčastnili se jí současný prezident Miloš Zeman, podnikatel Michal Horáček a lékař Marek Hilšer.
Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek označil ekonomickou diplomacii za jednu ze svých priorit. Jako prezident by se pravděpodobně nezaměřoval na Čínu, za neobjevené destinace označil Vietnam, Indonésii, Malajsii a Pákistán. Soustředil by se také na navázání vztahů s Íránem. Zároveň zdůraznil, že prezident musí podporovat učňovské školství. Poznamenal také, že důležitější než export je domácí trh.
Za důležitou funkci prezidenta označil ekonomickou diplomacii i bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Za klíčového partnera pro český obchod považuje Německo. Podporoval by diverzifikaci exportu i do jiných teritorií, zmínil Jižní Ameriku a části Asie. Opatrnější by byl vůči Rusku. Varoval také před přílišnou závislostí ČR na automobilovém průmyslu.
Někdejší premiér Mirek Topolánek řekl, že obchodní bilance s Čínou a Ruskem je pro Česko nevýhodná. Největší ekonomická angažovanost by podle něj měla směřovat vůči Německu a Velké Británii. Dále by se orientoval na severní a subsaharskou Afriku nebo na Latinskou Ameriku. Prezident má podle Topolánka tři možnosti, jak podporovat podnikatelské prostředí. Může ovlivňovat společenskou atmosféru, legislativní proces a podporovat podnikatele ekonomickou diplomacií.
Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer upozornil na obrovský trh, který představuje EU, a varoval před nebezpečím zavedení tarifů a cel na vývoz. V ekonomice je podle něj třeba podporovat začínající podnikatele.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek pochválil Zemana, jak ekonomickou diplomacií české podnikatele podporuje. Řekl ale, že by mohl použít jinou formu. S konkrétními destinacemi, ve kterých by český export měl být podporován, odkázal Hynek na schválenou vládní strategii. "Nevymýšlejme vymyšlené," dodal. Strategie zmiňuje třeba Brazílii, Vietnam, ale i Čínu a Rusko.
Rozdílné názory mají kandidáti na přijetí eura. "Transakční náklady jsou tak velké, že dříve nebo později musí být euro přijato. Do pěti let by se mělo v Česku platit eurem," uvedl Kulhánek.
Naopak šéf strany Rozumní Petr Hannig míní, že vlastní měna je zárukou samostatného a svrchovaného státu. Nebezpečí podle něj představuje Německo, které "nemá tak stabilní historii jako Velká Británie nebo USA". Totální spojení s touto zemí by mohlo být v budoucnu nebezpečné, dodal.
Fischer soudí, že k přijetí eura musí ČR nejprve splnit své domácí úkoly, třeba nezadlužovat se v době hospodářského růstu. "Euro je politický projekt, my musíme být připravení do něj naskočit," podotkl.
Prezidentští kandidáti se vyslovili pro hájení zájmů českých podnikatelů a proti přebujelé byrokracii. Topolánek řekl, že musí zmizet rozdělování podnikatelů a značkování těch menších, živnostníků, za parazity. Boj za podnikatele je podle Fischera jednou z rolí prezidenta. Svoboda podnikání se v poslední době podvazuje, doplnil Hannig. Hynek označil snahu za snižování regulace podnikání za národní zájem.
