Globální oteplování se týká nejen tání ledovců, zvedání mořské hladiny a ohrožení pobřežních sídel. Zahřívání Země především zamíchá světovým zemědělstvím. Budou vítězové, ale i poražení. Česko se do roku 2050 konečně dočká potravinové soběstačnosti.
Mírná a chladná podnebná pásma se oteplí. V tropech a subtropech bude ještě větší horko a sucho, než je dnes. Zemědělské plodiny, které jsme ještě donedávna spojovali výlučně se zeměmi jako Španělsko nebo Brazílie, si v polovině tohoto století vypěstujeme třeba i u nás. Jablka v českých zahrádkách možná nahradí pomeranče.
Změna globálního klimatu bude znamenat také revoluci pro světové zemědělství a mezinárodní obchod s potravinami. Jako všechno, i ona bude mít své vítěze a poražené. A není třeba mít z následného vývoje obavy. Podle Mezinárodního výzkumného institutu pro potravinovou politiku (IFPRI - International Food Policy Research Institute) budou avizované změny probíhat postupně a lidstvo je schopno se na ně nejen připravit, ale při zavádění rozumných opatření je také zvládnout.
Překreslení potravinové mapy
Předpovídaná celková bilance vyznívá mírně pozitivně pro země střední a východní Evropy, Rusko, státy Malé Asie a jejího okolí a pro Spojené státy americké. Ve všech těchto regionech by mělo dojít ke zvýšení výnosů zemědělských plodin, převážně obilovin. Naproti tomu si výrazně pohorší území Pyrenejského poloostrova, Indie, větší část Číny, jihovýchod a jihozápad Austrálie, části subsaharské a severní Afriky a jihovýchodní území Latinské Ameriky. Zemědělství zbytku zemského povrchu by významnou změnu pocítit nemělo.
