Od Nového roku začala po dvouletých odkladech platit vládní vyhláška, která změní výpočet nákladů na teplo v bytových domech. Lidem, kteří se nechávají vytápět od sousedů, vzrostou náklady až o několik tisíc korun ročně. Od prvního ledna začal stát rovněž vybírat 21procentní daň i u takových stavebních parcel, které byly od placení DPH dosud osvobozeny. Nově budou muset být rovněž předány průkazy energetické náročnosti budov (PENB) i při pronájmech bytů.
Spotřeba tepla v jednotlivých bytech se bude rozpočítávat podle údajů z měřáků na jeden metr čtvereční podlahové plochy. Až dosud se mohly jednotlivé domácnosti od průměrné spotřeby odchýlit o 40 procent oběma směry. Kdo teplem šetřil, platil pouze 60 procent průměrné spotřeby tepla v bytovém domě. Při opačném extrému mohly dosáhnout výdaje za teplo maximálně 140 procent průměru.
Nově se nejnižší hranice platby zvyšuje na 80 procent. Ještě výraznější je zvýšení hranice opačným směrem. Ten, kdo plýtvá, může nově zaplatit až dvojnásobek průměrné ceny. Změna navazuje na letošní povinnou instalaci měřáků. "Lidé s nižší spotřebou nebudou doplácet na ty, kteří si s topením nedělají velkou hlavu a topí i při intenzivním větrání. Zároveň se už majitelům hlavně středových bytů už tak moc nevyplatí nechávat se vytápět od sousedů," uvedl generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec.
Od začátku ledna bude stát nově vybírat 21procentní daň i u takových stavebních parcel, které byly dosud od placení DPH osvobozeny. Finanční úřady dosud nevybíraly daň z pozemků, které byly prodávány bez inženýrských sítí, bez jiné stavby pevně spojené se zemí a bez stavebního povolení. Od ledna se to změní. "Průměrná parcela pro výstavbu rodinného domu v Praze kvůli tomu podraží až o milion korun," odhaduje Korec. Další změnou je to, že při prodeji nemovitosti mezi dvěma plátci DPH bude tuto daň vždy odvádět kupující. Až dosud se mohl dohodnout s prodávajícím, kdo daň státu odvede. Ve většině případů ji platil prodávající, který inkasoval peníze.
Od začátku roku budou muset být průkazy energetické náročnosti budov (PENB) předány i při pronájmech bytů. Doposud se tato povinnost týkala pouze pronájmu celých domů. Každý pronajímatel tedy musí od společenství vlastníků jednotek (SVJ) průkaz získat, jinak mu hrozí pokuta. Té se vystavuje i realitní kancelář, která byt pronajímá. "Informace na energetickém průkazu poskytne zájemci cennou informaci o tom, jak je byt energeticky náročný. Nájemník se tak může lépe rozhodnout, jaký byt si vybere. Rozdíl mezi energetickými třídami B a G může v případě středně velkého bytu činit až 15.000 korun na energiích ročně," hájí změnu ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Naopak Korec považuje nařízení za zbytečnou byrokratickou překážku. "Pronajímatel bytu bude muset tento průkaz získat od SVJ, což může trvat velmi dlouho. Navíc vystavení není zdarma, náklady na jeden byt mohou činit až několik tisíc korun."
Poslední novinkou je to, že novostavby veřejných budov nad 1500 metrů čtverečních energeticky vztažné plochy, kde investor požádá o stavební povolení po 1. lednu 2016, budou muset splnit standard budovy s téměř nulovou spotřebou. Jedná se o budovy, jejichž energetická náročnost je velmi nízká a spotřeba požadované energie je kryta v maximální možné míře z obnovitelných zdrojů.
