Krize v Česku: nejvíc trpěli skláři a automobilky

Dopad globální finanční krize v českých vodách není ještě definitivní. Dosavadní následky nesly zejména automobilky, které se však už možná odrazí ode dna. Že se vzchopí i skláři a textilky, to tak pravděpodobné není.

Je tomu takřka půl roku, co padla investiční banka Lehman Brothers a americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Tehdy si ještě málokdo troufl předpovídat, kam až krize dosáhne. Dnešní výhledy už veřejnost přijímá vlažně - lidé jsou unavení nestálostí vyjádření analytiků a stěžují si na postoje typu "kam vítr, tam plášť".

V souvislosti s dopady krize na české hospodářství jsou nejčastěji skloňovány ztráty automobilového průmyslu, tahouna domácí ekonomiky. Většina automobilek (Škoda Auto, Hyundai, Tatra) musela kvůli nízké poptávce omezit výrobu a propouštět, což výrazně poznamenalo i jejich dodavatele. Loni v prosinci Sdružení automobilového průmyslu uvedlo, že v sektoru bude do poloviny roku 2009 propuštěno více než 13,5 tisíce lidí.

Češi a šrotovné

V posledních dnech však jiskří naděje na obrat situace. Šrotovné v Německu zabírá, a tak se velké automobilky díky zvyšující se poptávce vracejí k plánovaným objemům výroby. Další hybnou silou může být i včera schválená novela zákona o DPH, která má od dubna umožnit českým podnikatelům odepsat si z daní i vůz značky Audi nebo Ferrari. Je ale dost dobře možné, že řečená opatření mají jen krátkodechý pozitivní efekt a že bez obecného zlepšení podmínek brzy vyčpí.

Méně růžově vidí zřejmě situaci skláři. Tradiční obor českého průmyslu se s poklesem zakázek potýká již řadu let. Současná krize tak podle odborníků pád skláren jako Bohemia Crystalex Trading nebo Porcela Plus pouze uspíšila. Další dříve silné tradiční odvětví, které v posledních letech zažívá útlum, je textilní výroba. Řada firem je nucena uzavírat provozovny a propouštět. Podle odhadu Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu se tržby výrobců textilu propadly nejníže od roku 1999.

Škoda, že skláři nebo výrobci textilu u nás nemohou doufat v nějakou obdobu šrotovného ("rozbitné" či "trhovné"?). Rozhodnutí německé vlády o příspěvcích na nákup nového oblečení nebo nádobí do domácností by jistě navrátilo do našich manufaktur optimismus.

Stavebnictví, krizí také značně postižené, se drží díky poptávce veřejného sektoru. Vláda v rámci svého protikrizového balíčku počítá mimo jiné s investicemi do zateplování panelových domů.

Banky krize teprve čeká

Co se týče bankovního sektoru, i přes rostoucí obavy západní Evropy se našim domům vcelku dařilo. S výjimkou ČSOB byla většina předních bank v Česku loni ziskových. Negativní projevy krize se podle očekávání projeví se zpožděním, tedy letos. Například objem hypoték prodaných občanům v lednu meziročně spadl o 44 procent.

Pražská burza klesá již několik měsíců. Akcie dosáhly pětiletého minima, výrazně spadl také objem obchodování. I česká koruna během krize silně oslabila, čímž ukončila loňský optimismus, kdy prolomila hranici patnácti korun za dolar a 23 korun za euro. V únoru se propadla na 29,68 korun za euro, dolar byl v té době za 23,44 korun. Hrozbou národní měně je v současnosti kolísavost, která vysílá nelichotivé signály investorům.

Foto: Petr Josek, Karel Šanda