Letošní úroda ovoce by měla být proti minulým letům podprůměrná a dosáhnout 160 726 tun. Proti loňsku je to o deset procent méně, v porovnání s průměrem posledních pěti let to představuje snížení o sedm procent. Propad o více než 60 procent se čeká u meruněk, výrazný pokles bude i u višní a broskví. Vyplývá to z odhadů sklizně k polovině června.
Důvodem slabé úrody je nepříznivé počasí v době květu stromů. "Chladný a vlhký květen se podepsal i na velkém rozšíření houbových chorob. Peckoviny jsou zasažené moniliózou, jádroviny strupovitostí," vysvětlil předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
U jablek, které jsou hlavním českým ovocným druhem, pěstitelé čekají meziroční pokles sklizně o šest procent na asi 136 800 tun. Proti pětiletému průměru to je pokles o čtyři procenta. "Úroda jablek však bude zřejmě ještě nižší, protože červnový propad plůdku trval kvůli opožděné vegetaci i po sběru dat pro odhady," řekl Ludvík.
ČTĚTE TAKÉ: Nejchutnější odrůdou jablek je Meteor, řekli degustátoři
Kvůli velkému rozšíření strupovitosti však podle něj bude méně kvalitního konzumního ovoce. Mohlo by to v důsledku znamenat zvýšení cen jablek, které by ale nemělo být nijak zásadní. Jasněji by v otázce cen mohlo být až po zveřejnění odhadů sklizně v celé Evropské unii na přelomu července a srpna.
U meruněk se čeká meziroční propad sklizně o 65 procent na pouhých 1457 tun. Například v úspěšném roce 2007 se meruněk v Česku sklidilo přes 5000 tun. "Právě meruňky a také višně jarní chladno a vlhko poškodily nejvíce," řekl Ludvík. Višní by se letos mělo sklidit 5500 tun, což proti loňskému roku znamená pokles o pětinu a proti pětiletému průměru o třetinu.
Téměř o 30 procent na rekordně nejnižších 2636 tun by měla proti dlouhodobému průměru klesnout sklizeň broskví. Broskve jsou ovocným druhem v úpadku, jejich sady se již neobnovují. Pěstování broskví v Česku drtí levnější produkce broskví z Itálie a Řecka, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezonní záležitostí dvou měsíců a obchodníci kvůli tomu nechtějí na tuto krátkou dobu měnit již nastavené dovozy z jihu Evropy.
ČTĚTE TAKÉ: Jablko versus celaskon? Vítězí ovoce
Naopak nahoru jdou v posledních letech plochy třešní, švestek a hrušek. Meziročně by tak tyto tři odrůdy sice měly vykázat pokles sklizně mezi šesti až 37 procenty, ale v pětiletém porovnání budou jejich sklizně nadprůměrné. Nutno také připomenout, že hrušky a švestky měly loni rekordní úrodu.
Ovocné sady se v Česku rozkládají na ploše 17 713 hektarů. Z nich nejvíce zabírají jabloně, a to 8986 hektarů. Na druhém místě jsou s 1840 hektary višně. Finanční hodnota ovoce sklizeného v českých intenzivních sadech se každoročně pohybuje nad jednou miliardou korun.
Podprůměrná úroda se letos podle Ludvíka čeká i u zahrádkářů a v alejích u cest, které ovocnáři do svých odhadů nezahrnují. U těchto většinou neošetřovaných sadů se však při letošním rozvoji houbových chorob čeká velmi nízká kvalita ovoce.
Foto: Lucie Pařízková
