Daňová bitva
Levicový Senát smetl zvýšení DPH. Návrh se vrací do sněmovny

Senát hlasy především levice zamítl vládní návrh na zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty od příštího roku na 14 procent. Novelu nyní dostanou zpět poslanci. Pokud budou chtít Senát přehlasovat, budou potřebovat přinejmenším 101 hlasů.

Peníze vybrané navíc chce vláda použít na rozjezd důchodové reformy. Zvýšení současné desetiprocentní daně zdraží například potraviny.

Proti Čunek i Pithart

Pro zamítnutí hlasovali sociální demokraté, komunisté, nezařazení, ale i lidovci Jiří Čunek a Petr Pithart. Koaliční senátoři naopak chtěli návrh schválit, jejich hlasy ale nestačily.

Novela rovněž sjednocuje od roku 2013 obě sazby DPH na 17,5 procenta, základní sazba DPH je nyní dvacetiprocentní. Vládní předlohu dostanou zpět poslanci, kteří o ní budou muset hlasovat znovu, a to zřejmě již na své říjnové schůzi. Zatímco v Senátu má většinu opoziční ČSSD, která se zvýšením daně nesouhlasí, ve sněmovně má převahu vládní koalice.

Ministr financí Miroslav Kalousek senátorům dnes řekl, že návrh má pomoci k zajištění dlouhodobé finanční stability důchodového systému. Senátory ujistil, že zhruba 22 miliard korun, které má zvýšení daně vynést, půjde výlučně na krytí schodku na důchodovém účtu. Případné přebytky pak skončí na zvláštním účtu finančních aktiv.

Senátory informoval také o tom, že sněmovna projednává novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku, která má také posílit důchodový účet. Počítá s tím, že se do něj budou zapojovat dividenda ze státem ovládaných společností. Kalousek nakonec požádal senátory o podporu zákona, i když, jak řekl, je si předem vědom, jak to dopadne.

Tradiční boj ODS vs. ČSSD

Levice, která má v Senátu většinu, ale návrh zkritizovala a prosadila zamítnutí. Předseda senátního hospodářského výboru Jan Hajda (ČSSD) kromě jiného odmítl argument, že dopad zvýšení daně nebude závažný. Naopak podle něj bude mít velký dopad na domácnosti i podniky, a to spolu s očekávaným růstem energií. Také to podle něj povede k přesunu nákupů v zahraničí nebo k nákupu levnějších potravin. Jak řekl, už nyní hodnotí obchodní řetězce Českou republiku jako "odpadní žumpu v Evropě". Navíc se domnívá, že současný výběr daní v tuzemsku není na dobré úrovni.

Rozpaky však vyjádřil i senátor vládní ODS Petr Pakosta. Podle něj existuje nebezpečí, že lidé z příhraničních oblastí budou po zvýšení daně jezdit nakupovat na druhou stranu hranice. Daně by tak skončily například v Rakousku nebo Německu.

Další sociální demokrat Vladimír Dryml zdůraznil dopady zvýšení daně na zdravotnictví. O Kalouskovi prohlásil, že je daleko větší škůdce českého zdravotnictví než ministr zdravotnictví. O Kalouskových návrzích řekl, že jde o rozvrat všech funkcí sociálního typu řízený ze zahraničí.

Změnu v sazbách kritizuje nejen parlamentní opozice. Například představitelé družstevních prodejen se obávají, že zvýšení daně přinese zánik stovkám jejich obchodů, které budou muset kvůli vyšší dani zdražit. Ozývají se i knihkupci. Proti zdražení knih v důsledku zvýšení sazby daně protestovalo v červnu několik stovek lidí.