Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11 000 korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun ve středu rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.
Odbory žádají ještě vyšší růst, a to o dalších 500 korun. Zaměstnavatelé jsou proti. Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že vláda bude usilovat o další růst.
"Pracovat se musí vyplatit. (Minimální mzda) by měla růst i v budoucnu," uvedl ve středu Sobotka na twitteru. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, což je 115 tisíc lidí.
Po zvýšení dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11.000 korun měsíčně budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Podle vládní analýzy by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti.
Proti dalšímu růstu minimální mzdy je mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.
Odbory žádají v kampani Konec levné práce, aby minimální mzda stoupla na 11 a půl tisíce korun. "Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné," uvedl nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Nižší minimální mzdu než v Česku má ze států EU pouze Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, uvedl ve středu Sobotka v tiskové zprávě s tím, že rozhodnutí vlády posune stát směrem k vyspělejším ekonomikám.
V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos ve druhém čtvrtletí 27 297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10 919 korun.
Průměrná mzda stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd ve druhém čtvrtletí činil 23 047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.
Polepší si i řidiči autobusů
Mzdy řidičů v linkové autobusové dopravě stoupnou od ledna na 98 korun za hodinu, vláda dnes podpořila nařízení zvyšující jejich platy. Na navýšení se se zástupci odborů domluvilo v září ministerstvo práce a sociálních věcí. Původně odbory požadovaly navýšení mezd za hodinu jízdy na 130 korun na hodinu. Tlak na snižování mezd řidičů plyne z toho, že kraje často vybírají dopravce ve veřejných řízeních zaměřených na nízkou cenu.
U šoférů by mzda měla narůst z nynějších 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. "Minimální garantovaný příjem řidiče autobusu při 60 hodinách čekání a rozvržené pracovní době v rozsahu 168 hodin se tak zvýší přibližně o 7800 měsíčně," uvedl Sobotka v tiskové zprávě.
Z 50 korun na hodinu na 78 korun by se měl podle dohody zvednout příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami. Nově by měl být zavedený příplatek za náročné pracovní prostředí ve výši 6,60 Kč za hodinu.
Sobotka v září uvedl, že o náklady na zvýšení platů řidičů autobusů by se měly podělit kraje a vláda, a to hlavně příští rok. Podle vyjádření šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) dosáhne částka víc než miliardy korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) podle svých slov zvýšení platů řidičů podporuje, ale jen z peněz krajů.
