Poslechla zákon
Madeta ohnula hřbet před EU, pomazánkové už není máslo

Z výrobního pásu jihočeské Madety v Plané nad Lužnicí dnes vyexpedovali poslední kelímky s Pomazánkovým máslem. Nově ho zákazníci musí v regálech obchodů hledat pod názvem Jihočeské tradiční pomazánkové. Podle pravidel Evropské unie se český produkt nemůže označovat jako pomazánkové máslo, protože neobsahuje dostatečné množství tuku. Předseda představenstva Madety Milan Teplý patřil k největším kritikům rozhodnutí a hlásal, že se nepodřídí. Čtyři firmy ho v zemi ročně vyrobí zhruba 7000 tun.

"Život jde dál, český občan se opět ohnul, český úředník se ohnul. My máme radost, že vůbec můžeme dál vyrábět. Příště zase můžeme na příkaz Bruselu změnit třeba název marmelády na ovocný rosol," řekl Teplý. Podle něj za to mohou čeští úředníci a politici, kteří český trh a výrobky neuchránili.

Madeta podle něj neočekává, že by se změnou názvu klesla po pomazánkovém máslu poptávka. "Kauza je dostatečně známá, český zákazník bude hledat dobrý český výrobek. Mrzí mě na tom, že si necháváme diktovat. Všichni regionální výrobci v jiných zemích zavčas zažádali a výjimky na místní produkty jim byly potvrzeny. My si nejsme schopni udělat pořádek u sebe, ani ubránit za státní peníze státní zájmy," uvedl Teplý. Na vině je podle něj zejména někdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS), kterého výrobci na problém včas upozorňovali, a vůbec rychlé střídání politiků v této funkci.

Podle evropské legislativy lze výrazem "máslo" označovat jen ty produkty, u nichž mléčný tuk tvoří nejméně 80 procent. České předpisy byly mnohem tolerantnější, umožňovaly toto označení používat u výrobků obsahujících nejméně 31 procent mléčného tuku. Česko se mělo přizpůsobit pravidlům se vstupem do unie roku 2004.

Praha se už dříve pokusila pro pomazánkové máslo vyjednat výjimku, kterou však komise zamítla. Neuspěla ani žádost, aby pomazánkové máslo dostalo označení zaručená tradiční specialita. To je udělováno k propagaci tradičních výrobků se specifickým charakterem a chuťovými a technologickými vlastnostmi. 

Výjimka, o kterou Česko žádalo, se vztahovala pouze na tuzemský trh, kde je výrobek po více než třiceti letech existence dostatečně znám. Navíc se prodává v jiném obalu než klasické máslo, takže nemůže dojít k záměně obou výrobků, argumentovalo Česko v Bruselu. Například Španělsko a Británie podle mlékařů, poukazujících na "dvojí metr" EU, si před lety dokázaly vylobbovat výjimky pro produkty nesoucí v názvu máslo, ačkoli požadované parametry také nesplňují.

"Unijní úředníci to s Českou republikou zkusili po dobrém. Pětileté vyjednávání svědčí o benevolenci," argumentoval tehdejší europoslanec Jiří Havel v roce 2011, když se z pomazánkového másla stala horká mediální kauza. "Zlé jazyky říkají, že Češi nejednali s bruselskými inkousty poctivě. Prý slibovali odstranění nepřípustného označení a povídali dojemnou historku o obrovských škodách z nepoužití již vyrobených nádobek s nápisem máslo. Jen staré piksličky dobereme, na nových máslo nenapíšeme... A pak si nemohli vzpomenout."

V roce 2010 pak Prahu zažalovala Evropská komise, která dohlíží na dodržování pravidel vnitřního trhu, před Soudním dvorem EU. Rozsudek zněl jasně.

Madeta pomazánkové máslo začala vyrábět v roce 1977. Loni ho z jihu Čech k zákazníkům putovalo 1025 tun ve zhruba sedmi milionech kelímků. Dodává ho neochucené nebo se sedmi příchutěmi. Posledními novinkami jsou sladké varianty, a to vanilková a čokoládová. Změna grafiky přišla Madetu podle mluvčí Martiny Faktorové na zhruba milion korun. Žádné zásoby obalů nemusela ale likvidovat, všechny k dnešku spotřebovala.

Pomazánkové máslo se v Československu vymyslelo v polovině 70. let jako náhražka za skutečné máslo, a to kvůli nedostatku smetany. Našlo si ale své konzumenty.