Evropské statistiky
Minimální mzda je v Česku na chvostu EU. Víc berou i Poláci

Čeští zaměstnanci příliš důvodů k jásotu nemají. Zákonem stanovená minimální mzda je zde totiž šestá nejnižší v Evropské unii. Hůře jsou na tom pouze Bulharsko, Rumunsko a pobaltské státy. Česko zaostává nejenom v porovnání s vyspělými západoevropskými zeměmi, ale i oproti Slovensku či Polsku. Vyplývá to z údajů evropské statistické agentury Eurostat.

Minimální mzda, tedy nejnižší částka, kterou musí firmy svým zaměstnancům pracujícím na plný úvazek platit, je v České republice osm tisíc korun hrubého. V Maďarsku dosahuje po přepočtu cca  8282, na Slovensku 8385 a v Polsku dokonce 9051 korun. Například ve Francii je minimální mzda dokonce čtyřiapůlkrát vyšší než v Česku.

O mnoho lépe si Česká republika nevede ani při porovnání kupní síly minimální mzdy. Tedy toho, kolik zboží a služeb je za ni možné koupit. Opět jí patří šestá nejhorší příčka. Oproti sedmému Slovensku je kupní síla české minimální mzdy o 692 korun nižší.

Podle údajů Eurostatu se přitom nůžky mezi nejhůře placenými lidmi a zbytkem populace se v Česku rozevírají. Minimální mzda se totiž pohybuje na 32,5 procentech průměrných výdělků v komerční sféře. Ještě před pěti lety tento poměr přesahoval 38 procent. Výsledek České republiky je v tomto ohledu druhý nejhorší v Evropské unii. Například na Slovensku dosahuje poměr 36,6 procenta, v Polsku 38,3 procenta.

Minimální mzda se týká poměrně velkého počtu lidí. "Pobírají ji zhruba dvě až tři procenta zaměstnanců," řekla mzdová analytička společnosti Trexima Kateřina Duspivová. To je zhruba 80 až 120 tisíc zaměstnanců.

Minimální mzda zatím neporoste

"Je to neudržitelné," konstatuje místopředseda Asociace samostatných odborů Jaroslav Pejša. "Zatím to ovšem nevypadá, že by minimální mzda mohla vzrůst. Váda o tom nechce ani slyšet," dodal.

Minimální mzda se v české republice naposledy zvyšovala v roce 2007. O jejím dalším navýšení se loni dohodli zástupci vlády se zaměstnavateli a odbory, nakonec však od toho Nečasův kabinet na svém zasedání ustoupil. "V současné ekonomické situaci si vláda nemůže dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, když nevíme, jakým způsobem se bude ekonomika České republiky vyvíjet," komentoval to tehdy ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Od roku 2013 se tak počítá pouze s navýšením minimální mzdy u mladistvých a zdravotně postižených, kterým zaměstnavatelé v současnosti mohou vyplácet méně než 8000 korun měsíčně.