Minimální mzda se od přístího roku zvýší na devět tisíc korun

Minimální mzda se má od ledna zvednout o 500 korun na 9 tisíc korun. Dohodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Po jednání tripartity to oznámila ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Nařízení o růstu nejnižšího příjmu musí ještě schválit kabinet. Minimální mzdu v Česku podle údajů ministerstva práce pobírá asi 100 tisíc lidí, tedy zhruba dvě procenta zaměstnanců.

"Pevně věřím, že návrh vláda schválí," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Už na minulém jednání tripartity řekl, že upřednostňuje dohodu na přidávání s odbory a zaměstnavateli.

Podle Marksové by měla minimální mzda nejen zajistit "důstojný život" lidem v nejhůř placených profesích, ale měla by i motivovat k práci. "Aby se nevyplatilo být závislý na sociálních dávkách. V průběhu sedmi let se minimální mzda předtím nezvyšovala. V současné době patříme k nejhorším zemím EU. Nižší minimální mzdu má jen Bulharsko, Rumunsko a Litva," řekla po jednání tripartity ministryně.

Minimální mzda se zvedla loni v srpnu, a to o 500 korun na 8500 korun. Předtím se zvýšila naposledy v roce 2007. V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě bude vláda postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy ve státě. Ta za loňský rok činila 25 128 korun. Dvěma pětinám tak odpovídá asi 10 tisíc korun. Podle podkladů ministerstva práce pro jednání tripartity by se k dosažení cíle měla minimální mzda ročně zvedat zhruba o 600 až 700 korun.

Zaměstnavatelé sice dnes s růstem o 500 korun souhlasili, podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka budou mít ale firmy v některých odvětvích s přidáním problém. Týká se to třeba sociálních služeb, kožedělného průmyslu či obchodu.

Také podle opoziční ODS hrozí, že někteří zaměstnavatelé nebudou na vyšší mzdu mít, což prý může ohrozit až 50 tisíc pracovních míst. "Zkušenosti z členských států EU přitom ukazují, že země bez minimální mzdy mají v průměru o dva procentní body nižší nezaměstnanost a v době krize až o čtyři procentní body," uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Dodal, že minimální mzda není v Německu či Itálii.

Podle odborů by se ale minimální mzda měla zvedat výrazněji. "Mohla by jít daleko dynamičtěji nahoru, kdyby ministerstva práce a financí udělala určitá opatření a zamezilo se vyplácení černých mezd," míní předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Marksová minulý týden uvedla, že by podle jejích představ minimální mzda měla do konce volebního období vzrůst na 12 tisíc korun. Stejnou částku zmínil i Středula. Zaměstnavatelé mají jiný názor a jsou opatrní, podle Hanáka bude nutné zohlednit vývoj ekonomiky a kondici firem. "Prostředky musíme vytvořit my, oni je jenom spotřebují," řekl za zaměstnavatele šéf Svazu průmyslu a dopravy.

Při přidání o 500 korun zůstane poměr minimální mzdy k průměrné asi na 34 procentech, uvedlo ministerstvo. Podnikatele to bude příští rok stát asi 690 milionů korun navíc, stát a veřejný sektor to vyjde na 50 milionů navíc. Do systému sociálního pojištění by mohlo na odvodech od zaměstnavatelů a pracovníků ale přitéct dalších asi 190 milionů, do zdravotního pojištění asi 80 milionů.

Ministerstvo práce nutnost zvýšení minimálního příjmu zdůvodňuje tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice podle něj pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení. Podle podkladů pro tripartitu tak lidé často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení. Tripartita znovu jednala i o situaci ve zdravotnictví či o chystaném státním rozpočtu. Znovu zasedne 30. června. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se pak mohli sejít i o prázdninách.

Vývoj minimální mzdy v ČR: