Rovnost v odměňování? Jak pro koho, řeklo si zřejmě ministerstvo práce a sociálních věcí a odeslalo do připomínkového řízení svůj návrh na zvýšení minimální mzdy. Ta by podle něj měla vzrůst z 8000 na 8500 korun. Nebude se však týkat všech skupin obyvatelstva.
Podle návrhu předloženého úřadem vedeným ministryní práce a sociálních věcí Ludmilou Müllerovou (TOP 09) se s navýšením minimální mzdy nepočítá u zdravotně postižených. Prý by mohli přijít o práci.
Ministerstvo se tak vrací do minulosti. Ještě do konce loňského roku totiž mohli zaměstnavatelé vyplácet mladým lidem od 18 do 21 let v jejich prvním zaměstnání, mladistvým a invalidním osobám vyplácet nižší úroveň minimální mzdy než "normálním" zaměstnancům. Poté to však ministerstvo s velkým halasem zrušilo, když argumentovalo, že konečně bude dodržován princip rovnosti.
Nyní však od toho ustupuje. Důvodem je podle něj skutečnost, že se to zdravotně postiženým nevyplácí. Vedlo to prý totiž spolu se změnami v zákoně o zaměstnanosti k tomu, že řada zaměstnavatelů handicapovaným musela zkracovat pracovní úvazky nebo dokonce snižovat počet zaměstnanců. A dokumentuje to na několika příkladech. Například výrobní družstvo nevidomých Karko podle propočtů úřadu mělo ještě loni v dubnu 207 zdravotně postižených zaměstnanců, letos v dubnu jich bylo už jen 187.
Pokud by proto podle ministerstva došlo u handicapovaných ke zvýšení minimální mzdy, mohlo by to prý vést k dalšímu ohrožení jejich pracovních míst. "K ochraně zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a dosahují v důsledku zdravotního postižení prokazatelně nižšího výkonu ve srovnání s jinými zaměstnanci, se proto navrhuje zachovat možnost poskytovat doplatek do současné, nikoliv valorizované, výše základní sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy," dodává ministerstvo s tím, že tento postup konzultovalo například se Svazem českých a moravských výrobních družstev a Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených.
Diskriminace, varují zdravotně postižení
Jeho návrh se ovšem nelíbí zástupcům zdravotně postižených. "Je to klasická diskriminace. Přece není možné říct, že zvýším minimální mzdu všem kromě příjemců invalidních důchodů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Odporuje to podle něj úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, ale i českým zákonům.
Uznává, že změny z konce prosince mohlo způsobit některým dílnám zaměstnávajícím postižené problémy. "Ale tak musí stát připravit takové nástroje, aby těmto zaměstnavatelům pomohl," dodal Krása.
Minimální mzda nepokrývá náklady
Celková výše minimální mzdy se v České republice zvyšovala naposledy v roce 2007. Od té doby nic. Byly sice snahy o její zvyšování, jako například ta, kterou podnikl v roce 2011 tehdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), ale bez výsledku. Podle ministerstva práce to vedlo k tomu, že se postupně snižoval podíl průměrné hrubé a průměrné minimální mzdy, a to z 38,2 procenta v roce 2007 na 31,9 procenta v roce 2012.
"Podíl čisté minimální mzdy a životního minima zvýšeného o normativní náklad na bydlení jednotlivce (pro nájemní byt v obci s počtem obyvatel od padesáti tisíc do 99 999) klesl z cca 117 procent v roce 2007 na 81 procent v roce 2012," konstatuje v důvodové zprávě ministerstvo. To znamená, že zaměstnanci pracujícímu za minimální mzdu nestačí tato mzda na pokrytí jeho základních životních potřeb a musí mu být poskytována dávka - příspěvek na bydlení, který v roce 2012 činil měsíčně 3 216 korun.
