Mzdy rychle rostou. Je málo pracovníků

Mzdy v České republice rychle rostly i ve druhém čtvrtletí. Průměrná hrubá měsíční mzda se meziročně zvýšila o 7,4 procenta na 21 462 Kč, uvedl Český statistický úřad. Lidé si tak v průměru polepšili o 1480 korun. Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, průměrně vzrostla o 4,9 procenta. Za zvýšením platů stojí především nedostatek pracovníků způsobený rychlým růstem ekonomiky, shodují se analytici.

Mzdový vývoj je podle ČSÚ ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny sledovaných subjektů. Lidé si v tomto sektoru vydělávali ve druhém čtvrtletí v průměru 21 687 korun, meziročně o 7,8 procenta více. Jejich reálná mzda byla vyšší o 5,3 procenta. V nepodnikatelské sféře lidé brali 20 673 korun. Proti loňsku se tak jejich mzdy zvýšily o 5,9 procenta, reálně o 3,4 procenta.

Přes svižné tempo růstu mezd budou Češi podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory dotahovat obyvatele západní Evropy poměrně dlouho. "Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037," uvedl.

Z údajů přitom podle analytika ČSOB Petra Dufka vyplývá, že průměrná hrubá mzda v ČR je nejvyšší ze zemí visegradské čtyřky, a to jak v eurovém vyjádření, tak v kupní síle. "Ve srovnání se Slovenskem jsou české mzdy o 35 procent vyšší, což je nepochybně hlavním důvodem, proč v ČR pracuje tolik zaměstnanců ze Slovenska," uvedl Dufek. Na Slovensku činila v prvním čtvrtletí průměrná mzda při dnešním kurzu 15 112 Kč.

"Zjednodušeně se dá říct, že se českému hospodářství velmi dobře daří a příznivě to pociťují i zaměstnanci, avšak průměrná mzda je stále jen průměrem, na který nedosáhne nadpoloviční část zaměstnanců," upozornil Dufek. Podle Pikory nižší než průměrnou mzdu pobírají zhruba dvě třetiny zaměstnanců a v některých regionech dokonce skoro tři čtvrtiny.

Zvýšení mezd je přiměřené růstu produktivity práce a inflaci, řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek s tím, že sedm procent je dobré číslo a rozhodně nemá žádný negativný vliv na vývoj ekonomiky. "To, že mzdy rostly rychleji v podnikatelské sféře, je zcela v pořádku. V posledních třech letech totiž rychleji stoupaly mzdy v nepodnikatelské sféře, takže teď se jenom vyrovnává ten nepoměr," podotkl.

V Praze je blaze

Nejvyšší mzdy tradičně pobírali lidé zaměstnaní v hlavním městě, v průměru si vydělali 26 429 Kč hrubého, což je téměř o 5000 korun více než celorepublikový průměr. Vyšší mzdy než celorepublikový průměr měli už jen Středočeši, kterým navíc mzdy rostly rychleji než v ostatních regionech. V dalších krajích pobírali zaměstnanci podprůměrné platy, nejméně nadále v Karlovarském, kde si lidé ve 2. čtvrtletí v průměru vydělali 17 912 korun.

Podle sektorů dlouhodobě nejvyšších průměrných nominálních mezd dosahují zaměstnanci finančních institucí, ve druhém čtvrtletí to bylo 41 352 korun. Nejméně naopak podle ČSÚ pobírali lidé v sektoru domácností, průměrně 13 829 korun.

Hospodářský růst není zvyšováním mezd zatím ohrožen, shodují se analytici. "Růst mezd po očištění o inflaci je nejrychlejší za tři roky, jeho tempo nicméně zatím nepřekračuje možnosti ekonomiky," komentoval údaje analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zůstává tempo růstu mezd dokonce přiměřené až opatrné.

Brzy nebudou lidi...

Podle Pikory je ale tempo růstu mezd vysoké vzhledem k produktivitě práce. "Řada podniků bude mít s tímto tempem v budoucnu problémy, což bude brzdit jejich expanzi," upozornil Pikora. Problémem podle něj nebude jen zaměstnance zaplatit, ale vůbec je i najít. Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka není domácí nabídka schopna dostatečně uspokojit poptávku po pracovních silách už nyní.

Dnešní údaje by podle řady ekonomů neměly vést k okamžité reakci centrální banky. "Prozatím na trhu práce nevznikají nebezpečné tlaky, které by roztáčely mzdově-inflační spirálu," uvedl Marek. Bankovní rada České národní banky dnes přesto podruhé během dvou měsíců zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba tak vzrostla na 3,25 procenta, což je nejvíc za posledních pět let.

Podle Sobíška se pravděpodobně udrží nominální růst mezd pod hranicí osmi procent i ve druhém pololetí roku. "Mzdové tlaky z titulu vyčerpanosti zásob na trhu práce se budou projevovat jen ve vybraných profesích a zřejmě příliš neovlivní celkovou statistiku. Otazník nicméně visí nad vývojem v příštím roce, kdy se do vyjednávání o mzdách promítne předpoklad vyšší inflace," upozornil. Za celý letošní rok by podle Mertlíka mohly mzdy stoupnout o 6,7 procenta.

Foto: archiv