Centrální bankéř Robert Holman odhaduje, že příští rok budou úrokové sazby nízké. Oproti současné úrovni 0,75 procenta se však klíčová sazba České národní banky zvýší. "Myslím si, že nakonec přistoupíme k zvýšení sazeb na jedno procento. Nevím, jestli to bude na konci tohoto roku, nebo začátkem roku příštího."
Kdyby se inflační tlaky projevily nejdříve v Americe, do jaké míry by se přenesly i do české ekonomiky?
Inflační tlaky se samozřejmě přenášejí, ale ve světě pohyblivých měnových kurzů, jenž je nyní převážně realitou, není ten přenos absolutní. To znamená, že je těžké to odhadnout. Samozřejmě, pokud by fungoval systém pevných měnových kurzů, tak by se vysoká inflace přenesla mezi zeměmi, které jsou propojeny zahraničním obchodem, snadno a rychle. V systému pohyblivých kurzů však měnové kurzy reagují také na stav obchodní bilance té které země.
Mohly by inflační tlaky vzniknout čistě v ekonomice české, aniž budou "dovezeny"? V souvislosti se zamýšlenou reformou se například uvažuje o zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH), což by se mohlo podepsat na růstu cen...
To se na růstu cen podepíše. Bude to však spíše jednorázový skok v cenách. My bereme vliv nepřímých daní na inflaci zvlášť. To znamená, že odlišujeme inflaci jako takovou a měnově-politickou inflaci. Pokud se zvýšení DPH nepřenese do inflačních očekávání - a ze zkušenosti víme, že se tak neděje -, pak by zvýšení DPH měnově-politické sazby příliš ovlivnit nemělo.
Sazby jsou teď rekordně nízko, na úrovni 0,75 procenta. Řekl jste, že ekonomický vývoj vidíte relativně pozitivně, takže dříve či později bude zřejmě muset dojít k jejich navýšení. Stane se to letos nebo příští rok?
Myslím si, že úrokové sazby se v příštím roce budou pohybovat na nízkých úrovních. Očekáváme, že naše ekonomika poroste v roce 2011 tempem 1,8 procenta. To není mnoho. Při takovém růstu nevznikají významnější poptávkové inflační tlaky. Koruna přitom bude pravděpodobně pomalu a jistě posilovat, což vytvoří tlaky na pokles dovozních cen a inflace. Významné tlaky na růst cen nečekáme ani z trhu práce. Neočekáváme totiž, že by nějak rychleji rostly nominální mzdy, protože nezaměstnanost bude i v příštím roce poměrně vysoká - bude se pohybovat mezi osmi až devíti procenty. Navíc se zřejmě chystá propouštění ve veřejném sektoru. Přesto si myslím, že nakonec přistoupíme k zvýšení sazeb na jedno procento. Nevím, jestli to bude na konci tohoto roku, nebo začátkem roku příštího.
-
Jak se změnil postoj bankovní rady ČNB k přijetí eura? -
Jak koruna pomohla české ekonomice v době krize?
-
Kdo může za finanční krizi v roce 2008?
-
Podepsalo se euro na současných potížích Řecka?
Odpovědi na tyto otázky čtěte v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, který vychází 30. srpna 2010.
