V národním protikrizovém plánu převažují pozitivní prvky, uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil pro on-line deník TÝDEN.CZ. Podle něj přispěje domácímu HDP necelým jedním procentním bodem, ekonomika však letos přesto klesne o 1,3 procenta. Obnovení ekonomického růstu bychom se měli dočkat v roce 2010.
Jaký předpokládáte vývoj hlavních makroekonomických indikátorů v České republice v roce 2009?
To bude záležet hlavně na tom, jak se budou vyvíjet ekonomiky zahraniční. Náš aktuální odhad vývoje HDP, počítající s propadem německé ekonomiky o tři procenta, předpokládá pokles české ekonomiky o 1,3 procenta. Může se to zdát relativně málo, nicméně v tomto čísle je započítán i pozitivní dopad fiskálního balíčku v odhadované výši jednoho procentního bodu. Kdyby tento fiskální balíček nebyl schválen, ekonomika by pravděpodobně poklesla až o 2,5 procenta.
Co se týká inflace, tak ta samozřejmě zpomaluje. Kromě relativně nízkých cen benzínu na to má vliv i posílení koruny v průběhu loňského léta. Zpoždění mezi apreciací koruny a vývojem míry inflace přispěje k jejímu poklesu na úroveň jednoho procenta.
Díky recesi se sníží i tempo růstu nominálních mezd. Podniky budou propouštět a odbory budou mít tím pádem podstatně slabší vyjednávací pozici. Reálně by mzdy mohly vzrůst pouze o necelé jedno procento. Míra nezaměstnanosti by pak měla dosáhnout vrcholu ve druhé polovině letošního roku, kdy překročí osmiprocentní hranici.
Co si v této souvislosti myslíte o národním protikrizovém plánu? V poslední době jsou patrné tendence k výrazné podpoře poptávky.
Ten původní plán byl relativně dobrý. Struktura protikrizových opatření musí odpovídat struktuře české ekonomiky, která je výrazně exportně orientovaná a zároveň i importně orientovaná. To znamená, že velká část domácí spotřeby je dovezena - podle odhadů je to až jedna třetina. Podporovat spotřebu domácností tedy znamená zároveň podporovat dovoz, což nemá pozitivní dopad na růst ekonomiky.
Druhým faktorem je vysoká závislost České republiky na spotřebitelském průmyslu a tudíž opatření by měla být orientována právě na něj. Značná část ekonomiky je tvořena vývozy, což jen potvrzuje, že je skutečně třeba podporovat hlavně nabídkovou stranu.
Jaká vidíte největší rizika pro českou ekonomiku v následujících několika měsících?
Největším rizikem je samozřejmě prodloužení stávající recese. To by mělo výrazný dopad na vývoj nezaměstnanosti a spotřebu domácností. Dalším rizikem je potenciální nárůst populismu. Pokud by začaly být peníze na podporu ekonomiky alokovány neefektivně, například zavedením šrotovného, ztratil by původně dobrý stimulační plán smysl. Peníze, které si v současnosti na podporu ekonomiky stát půjčil, musí produkovat nějaký užitek. Ten by měl rozhodně svou výší překonat objem stimulu, což je skutečnost, kterou by měli politici při svých činech brát v potaz.
V jakém časovém horizontu byste považoval za rozumné přijetí eura v České republice?
Pokud by se politici dohodli, že je třeba euro přijmout co nejdříve, bylo by to teoreticky možné. Bylo by nutné učinit příslušná opatření a je také třeba si uvědomit, že proces přijetí eura trvá tři roky. Politické špičky u nás se však spíše přiklánějí k nepřijetí eura, protože se domnívají, že koruna je pro nás jako měna v současnosti výhodnější. Není zde zkrátka motivace pro urychlení tohoto procesu. Hlavním motivátorem byla v minulosti Česká národní banka, ale díky změnám, které nastaly v bankovní radě, zde již není žádný subjekt, který by táhl ten proces přijetí eura kupředu. My tedy sice můžeme euro přijmout v roce 2012 nebo 2013, nicméně kloním se k názoru, že euro bude přijato nejdříve v roce 2015.
ČTĚTE TAKÉ: Česká spořitelna: dluhopisy domácnostem neprodávejte
Foto: Česká spořitelna
