Nečas nechce na příští rok zvýšit minimální mzdu

Ministr práce Petr Nečas (ODS) neplánuje pro příští rok zvyšování minimální mzdy. Měla by tak zůstat na nynějších osmi tisících. Od letošního ledna se proti loňsku zvedl minimální příjem o 45 korun.

"V tuto chvíli nepřipravujeme žádný návrh na změnu výše minimální mzdy," uvedl ministr. Podle něj byl růst do poloviny loňska nesmírně rychlý a nad rozumnou míru. Analýzy trhu práce prý ukazují, že další zvyšování by mohlo zvednout nezaměstnanost lidí s nízkou kvalifikací.

Zdeněk Škromach, stínový ministr práce za ČSSD, již dříve řekl, že by růst minimální mzdy měl odpovídat růstu české ekonomiky. Ten se rovná zhruba šesti procentům. Minimální příjem by se tak měl dostat na přibližně 8500 korun.

Podle Škromacha by práce za minimální mzdu měla být výhodnější než život ze sociálních dávek. Také odbory si ve svém plánu do roku 2010 předsevzaly, že budou usilovat o pravidelné každoroční valorizace minimální mzdy. Podle nich by neměla klesnout pod 40 procent průměrného výdělku.

Také podle této zásady by tedy měla dosáhnout nejméně asi 8500 korun. Tuto částku navrhovali odboráři už pro letošní rok.
Ministr práce považuje argument, že lidé nebudou chtít za nízkou mzdu pracovat a zůstanou na dávkách, za "irelevantní". Podle něj je podíl pracovníků, kteří minimální mzdu pobírají, totiž velmi nízký. Podle údajů ministerstva práce ji dostávají asi dvě procenta zaměstnanců.

Proti výraznějšímu zvyšování minimální mzdy byli v minulosti i zaměstnavatelé. Tvrdili, že znamená vyšší náklady a komplikace pro podniky. Může hrozit i propouštění. Některé menší výrobní firmy si stěžovaly na to, že pokud musí povinně přidávat nekvalifikovaným pracovníkům, nezbývají jim peníze na zvýšení platů schopným zaměstnancům s odborností.

Minimální mzdu mají stanovenu i jiné státy EU. Záruku nejnižšího výdělku mají pracovníci například v Beneluxu, Francii, Portugalsku, Španělsku, Řecku, Británii či Irsku. Naopak není zaveden v Německu, Itálii, Dánsku, Finsku či Rakousku. Podle odpůrců minimální mzdy brzdí pevně určený nejnižší příjem podnikání a podepisuje se negativně na trhu práce.

Ilustrační foto: Archiv