Stavebnictví
Nejintenzivnější výstavba byla loni v Praze

Nejintenzivnější výstavba byla loni v Praze, kde na jednoho obyvatele připadalo 43 200 korun tržeb stavebních firem podle místa stavby. Naopak ve Zlínském kraji to bylo zhruba 15 tisíc korun. Průměr za celou ČR byl 22 285 korun. Podíl veřejných zakázek na celkových tržbách klesl na 32,6 procenta a byl vůbec nejnižší od roku 1996. Na stavby v zahraničí loni připadalo 3,3 procenta celkových tržeb. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Za hlavním městem v intenzitě výstavby následují Jihočeský (27 600 korun) a Plzeňský kraj (23 tisíc korun). Naopak po Zlínském kraji na tom byly nejhůře Karlovarsko (15 600 korun) a Středočeský kraj (16 700 korun). Při regionálním porovnání vychází ČSÚ z údajů u podniků s 20 a více zaměstnanci.

Podle vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petry Cuřínové firmy stavějí nejčastěji v kraji svého sídla. Nejvíce v Královéhradeckém kraji, kde jsou to téměř čtyři pětiny. "Své aktivity firmy také přesouvají do vedlejších regionů. Například z Libereckého do Ústeckého, z Pardubického do Královéhradeckého nebo ze Zlínského do Jihomoravského," uvedla Cuřínová.

Vzhledem k největšímu počtu pracovních příležitostí v Praze podle ní do hlavního města cestují firmy z většiny krajů. "Především ze Středočeského, Ústeckého, Libereckého a loni rovněž Olomouckého," doplnila Cuřínová.

Veřejné zakázky se na celkových tržbách loni podílely 32,6 procenta, což bylo nejméně od roku 1996. Naopak nejvíce to bylo v roce 2002 (55,1 procenta). Podle Cuřínové byl nejvyšší podíl na Karlovarsku, naopak soukromá sféra nejvíce převládala v Praze a středních Čechách.

Celkové tržby všech stavebních firem v Česku loni meziročně klesly o 7,5 procenta na 424,6 miliardy korun. Velká většina z nich byla vytvořena v tuzemsku. Ovšem zahraniční podíl 3,3 procenta byl nejvyšší od roku 1994.

Pokud jde o novou výstavbu, rekonstrukce a modernizace staveb, zhruba dvoupětinový podíl loni patřil inženýrským stavbám, tedy například stavbě silnic, železnic nebo mostů. Přibližně čtvrtina patřila výrobním budovám. Následovaly bytové budovy (asi 20 procent) a nevýrobní nebytové budovy (15 procent), jako třeba školy, nemocnice nebo kanceláře. Na vodohospodářské stavby, například hráze, nádrže nebo meliorace, připadalo jedno procento.

Tržby stavebních firem na obyvatele podle místa stavby v roce 2016:

Zdroj: ČSÚ