Zhruba tři pětiny Pražanů vydávají za bydlení včetně energií v souhrnu do 30 procent rodinného rozpočtu. V případě vlastnického bydlení je těchto lidí téměř 70 procent, naopak u nájemníků 46 procent. Ve vlastním bytě bydlí 48 procent Pražanů, 37 procent je v nájmu a osm procent bydlí v družstevním bytě. Vyplývá to z průzkumu Sdružení pro architekturu a rozvoj, jehož výsledky zveřejnilo na středeční konferenci. Odpovídalo v něm 1028 respondentů.
Nejméně zatěžuje rozpočet na bydlení osoby, které nebydlí samostatně. V této skupině zhruba 30 procent z nich vydává na tyto účely desetinu svých příjmů. Jde však většinou o lidi ve věkové skupině 18 až 26 let, kteří pravděpodobně bydlí u rodičů.
Více než polovinu svého rozpočtu vydává za bydlení přibližně desetina Pražanů. Zatímco u družstevního bydlení jsou to tři procenta obyvatel, u nájemníků je to pětina.
Pokud by měli možnost, vlastnické bydlení by podle průzkumu zvolilo 90 procent Pražanů. Za nejdůležitější považují jistotu (56 procent), třetina respondentů jako nejdůležitější faktor uvedla, že ve stáří nebudou mít s bydlením finanční starosti. Možnost prodat nemovitost je důležitá pro desetinu oslovených.
U nájemního bydlení ve čtvrtině případů nejvíce zabodovala neexistence dlouhodobých finančních závazků. Flexibilitu, tedy možnost kdykoliv se odstěhovat, považuje za nejdůležitější necelá pětina pražských nájemníků.
Z průzkumu také vyplynulo, že Pražané vnímají zhoršující se dostupnost bydlení. Téměř 60 z nich se domnívá, že pro dospívající generaci bude rozhodně obtížnější získat vlastní byt a další pětina respondentů si myslí, že to budou mít mladí o něco obtížnější než oni. Že to bude stejné jako pro jejich generaci, si myslí 14 procent oslovených a že si pořídí byt snáze než oni, se domnívá 2,5 procenta.
