Nekalé praktiky. Jak funguje pohřební byznys v Česku

Ekonomika
8. 11. 2018 05:15
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Ochota pozůstalých utrácet za služby spojené s odchodem blízkých klesá. A to hlavně ve velkých městech, kde jsou časté levné pohřby bez obřadu. O to více se lidé musejí potýkat s nekalými praktikami podnikavců, kteří se snaží z truchlících vyrazit co nejvíce peněz.

Ročně v Česku zemře přes sto tisíc lidí. I počet pohřebních služeb je v posledních letech zhruba stejný - celkem je jich registrováno okolo šesti set, z toho aktivní jsou necelé čtyři stovky. Na jednu firmu tudíž připadá plus minus 250 nebožtíků ročně. Celkový obrat "trhu" se odhaduje na 1,7 miliardy korun, i zde však vládne tvrdý konkurenční boj. Výdělky podnikatelů v pohřebnictví se odvíjejí nejen od počtu klientů, ale hlavně jde o to, co všechno se jim podaří pozůstalým prodat.

Titulní strana časopisu TÝDEN.Že to zní cynicky? Zatímco pro rodiny je úmrtí blízkého tragédií, pro firmy jde o byznys jako každý jiný. Můžete se snadno dostat do spárů těch, kdo lákají na nižší cenu, ale úroveň jejich služeb je bídná. Navíc stále dochází k navazování pohřebních firem na nemocnice, poskytovatele sociální péče a policisty. "Šedá ekonomika se vyskytuje v oblastech, kde je možné si ‚koupit' zákazníky, a tam, kde je větší konkurence," řekl TÝDNU Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. m. Prahy.

Situaci prý příliš nezlepšila ani novela zákona z pera Ministerstva pro místní rozvoj ČR, která mimo jiné zakázala reklamy na pohřební služby ve zdravotnických areálech
a zařízeních sociálních služeb. "Je to takový kočkopes. Hlavní problémy v pohřebnictví, jako jsou napojení na zdravotnická zařízení a dohazování klientů, novela vůbec nevymýtila. Naopak se zvýšila administrativa," tvrdí David Borovička, jednatel společnosti Pohřební služba Praha ELPIS. Podle něho i tady platí, že kvalitní služby si svou klientelu najdou a lidé by měli dát především na reference.

Bez obřadu

Jaký dnes vůbec mají Češi zájem o poslední rozloučení? Obecným trendem je, že honosným pohřbům odzvonilo. Pokud nejde o průvod kolotočářského bosse, naleštěné dřevěné rakve a kočáry neuvidíte - nejčastěji spíše malý obřad v rodinném kruhu. Čím dál častěji pozůstalí volí kremace. Jejich podíl na celkovém objemu pohřbů je nejvyšší v Praze, a to kolem 95 procent, v regionech je to o 20 procent méně.

Zejména v hlavním městě od devadesátých let narůstá počet pohřbů bez obřadu, v současnosti je jich více než polovina. Pokud už se k němu rodina odhodlá, nejčastěji volí jen krátký obřad bez řečníka. Zpravidla jde o rozloučení v kaplích, na hřbitově nebo doma. "Nemůžeme ale říct, že lidé šetří. Chtějí každopádně důstojné rozloučení. Pohřební služby nabízejí i různé ekonomické varianty, pokud jsou pozůstalí ve špatné finanční situaci," říká Borovička.

Zatímco ve městech je trendem jednoduchost a nižší ceny, na venkově v posledních dvou letech za pohřby pozůstalí vydávají více. "Neschovávají se za anonymitu jako ve velkých městech," řekl TÝDNU Libor Soušek, majitel pohřební služby A+A Kaspo v Ústí nad Orlicí. Jinými slovy, na vesnici, kde se všichni znají, se bere přílišné šetření při pohřbu tak trochu jako ostuda.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN. KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI. 

Autor: Pavlína Nešněrová, Kamila JuškováFoto: archiv , Lucie Pařízková

Další čtení

Inflace v Turecku v červnu zvolnila na 35,1 procenta, zůstává nejvyšší v Evropě

Ekonomika
4. 7. 2025

Majetkový úřad prodal bývalé sídlo ÚSTR v Praze na Žižkově za 387 milionů korun

Ekonomika
3. 7. 2025
ilustrační foto

Cestování je hit. Do patnácti let se ztrojnásobí, říká průzkum

Ekonomika
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ