Ochota pozůstalých utrácet za služby spojené s odchodem blízkých klesá. A to hlavně ve velkých městech, kde jsou časté levné pohřby bez obřadu. O to více se lidé musejí potýkat s nekalými praktikami podnikavců, kteří se snaží z truchlících vyrazit co nejvíce peněz.
Ročně v Česku zemře přes sto tisíc lidí. I počet pohřebních služeb je v posledních letech zhruba stejný - celkem je jich registrováno okolo šesti set, z toho aktivní jsou necelé čtyři stovky. Na jednu firmu tudíž připadá plus minus 250 nebožtíků ročně. Celkový obrat "trhu" se odhaduje na 1,7 miliardy korun, i zde však vládne tvrdý konkurenční boj. Výdělky podnikatelů v pohřebnictví se odvíjejí nejen od počtu klientů, ale hlavně jde o to, co všechno se jim podaří pozůstalým prodat.
Že to zní cynicky? Zatímco pro rodiny je úmrtí blízkého tragédií, pro firmy jde o byznys jako každý jiný. Můžete se snadno dostat do spárů těch, kdo lákají na nižší cenu, ale úroveň jejich služeb je bídná. Navíc stále dochází k navazování pohřebních firem na nemocnice, poskytovatele sociální péče a policisty. "Šedá ekonomika se vyskytuje v oblastech, kde je možné si ‚koupit' zákazníky, a tam, kde je větší konkurence," řekl TÝDNU Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. m. Prahy.
Situaci prý příliš nezlepšila ani novela zákona z pera Ministerstva pro místní rozvoj ČR, která mimo jiné zakázala reklamy na pohřební služby ve zdravotnických areálech
a zařízeních sociálních služeb. "Je to takový kočkopes. Hlavní problémy v pohřebnictví, jako jsou napojení na zdravotnická zařízení a dohazování klientů, novela vůbec nevymýtila. Naopak se zvýšila administrativa," tvrdí David Borovička, jednatel společnosti Pohřební služba Praha ELPIS. Podle něho i tady platí, že kvalitní služby si svou klientelu najdou a lidé by měli dát především na reference.
Bez obřadu
Jaký dnes vůbec mají Češi zájem o poslední rozloučení? Obecným trendem je, že honosným pohřbům odzvonilo. Pokud nejde o průvod kolotočářského bosse, naleštěné dřevěné rakve a kočáry neuvidíte - nejčastěji spíše malý obřad v rodinném kruhu. Čím dál častěji pozůstalí volí kremace. Jejich podíl na celkovém objemu pohřbů je nejvyšší v Praze, a to kolem 95 procent, v regionech je to o 20 procent méně.
Zejména v hlavním městě od devadesátých let narůstá počet pohřbů bez obřadu, v současnosti je jich více než polovina. Pokud už se k němu rodina odhodlá, nejčastěji volí jen krátký obřad bez řečníka. Zpravidla jde o rozloučení v kaplích, na hřbitově nebo doma. "Nemůžeme ale říct, že lidé šetří. Chtějí každopádně důstojné rozloučení. Pohřební služby nabízejí i různé ekonomické varianty, pokud jsou pozůstalí ve špatné finanční situaci," říká Borovička.
Zatímco ve městech je trendem jednoduchost a nižší ceny, na venkově v posledních dvou letech za pohřby pozůstalí vydávají více. "Neschovávají se za anonymitu jako ve velkých městech," řekl TÝDNU Libor Soušek, majitel pohřební služby A+A Kaspo v Ústí nad Orlicí. Jinými slovy, na vesnici, kde se všichni znají, se bere přílišné šetření při pohřbu tak trochu jako ostuda.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN. KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
