Maržová politika
Některé obchodní řetězce dávají větší přirážku na české potraviny

Některé obchodní řetězce dávají větší přirážku na české potraviny než na dovozové. Vyplývá to z cenového průzkumu ministerstva financí mezi letošním lednem a květnem, jehož výsledky na Žofínském fóru zveřejnil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výjimkou byla například vejce.

Jurečkův resort ministerstvo financí o průzkum požádal. "Jestli mne někdo obviňoval, že říkám nepravdu v tom, že někdy maržová politika některých obchodů vstupuje do toho, že znevýhodňuje domácí producenty, tak říkám, že částečná odpověď je v tomto," řekl Jurečka.

Šetření zahrnuje data ze šesti obchodních řetězců, Jurečka nechtěl říci, o jaké firmy jde. Například průměrná přirážka u kuřat kuchaných v ČR dosahovala podle šetření u některých řetězců skoro 38 procent. V některých případech byla ale i záporná, tedy se prodávala levněji, než je obchody koupily. Podle ministra jde o krátkodobé prodeje, které se uplatňují, když jsou potraviny ve slevové akci. U kuřat ze států Evropské unie přirážka činila zhruba 13,5 procenta.

U polotučného trvanlivého mléka šlo zhruba až o 17procentní přirážku u českého produktu, u zahraničního o 11,4 procenta. V krátkodobých akcích se mléko prodávalo i pětinu pod nákupní cenou.

Podle prezidenta Agrární a Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana jsou přirážky obchodníků daleko vyšší. "Obchodní přirážky dle našich zjištění se pohybují od 50 procent u základních potravin až ke 100 i více procentům u výrobků s vysokou přidanou hodnotou," uvedl.

Obchodní řetězce podle něj dávají přednost výrobkům ze svých mateřských států, kde se snaží zbavit tamních přebytků. V okolních zemích podle něj také dávají řetězce důraz na regionální potraviny, v ČR ale dávají přednost potravinám s nejnižší cenou, kterou mají výrobky ze zahraničí. Ty jsou ale často dané skrytými národními podporami, uvedl Toman.

Jurečka zopakoval, že v České republice by mohlo být o 42 tisíc pracovních míst v zemědělství a v navazujících oborech více, kdyby byla soběstačná v produktech, které je možné v tuzemsku vyrábět. Podle něj tak stát ročně na daních a sociálním a zdravotním pojištění teoreticky tratí přibližně sedm miliard korun.

Počet zaměstnanců v zemědělství se stále snižuje. Loni se podle údajů ministerstva jejich počet meziročně snížil o 1,2 procenta na 100 900 pracovníků. Více než polovina z nich je ve věku nad 45 let. Zpracovatelské firmy nyní naopak zaměstnance, kteří by měli zájem pracovat v zemědělství a v navazujících oborech, hledají. Na druhou stranu zemědělci v prvovýrobě se bojí propouštění a zavírání chovů kvůli cenové krizi v sektoru mléka a vepřového masa.