Některé obchodní řetězce dávají větší přirážku na české potraviny

Ekonomika
1. 11. 2016 16:26
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Některé obchodní řetězce dávají větší přirážku na české potraviny než na dovozové. Vyplývá to z cenového průzkumu ministerstva financí mezi letošním lednem a květnem, jehož výsledky na Žofínském fóru zveřejnil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výjimkou byla například vejce.

Jurečkův resort ministerstvo financí o průzkum požádal. "Jestli mne někdo obviňoval, že říkám nepravdu v tom, že někdy maržová politika některých obchodů vstupuje do toho, že znevýhodňuje domácí producenty, tak říkám, že částečná odpověď je v tomto," řekl Jurečka.

Šetření zahrnuje data ze šesti obchodních řetězců, Jurečka nechtěl říci, o jaké firmy jde. Například průměrná přirážka u kuřat kuchaných v ČR dosahovala podle šetření u některých řetězců skoro 38 procent. V některých případech byla ale i záporná, tedy se prodávala levněji, než je obchody koupily. Podle ministra jde o krátkodobé prodeje, které se uplatňují, když jsou potraviny ve slevové akci. U kuřat ze států Evropské unie přirážka činila zhruba 13,5 procenta.

U polotučného trvanlivého mléka šlo zhruba až o 17procentní přirážku u českého produktu, u zahraničního o 11,4 procenta. V krátkodobých akcích se mléko prodávalo i pětinu pod nákupní cenou.

Podle prezidenta Agrární a Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana jsou přirážky obchodníků daleko vyšší. "Obchodní přirážky dle našich zjištění se pohybují od 50 procent u základních potravin až ke 100 i více procentům u výrobků s vysokou přidanou hodnotou," uvedl.

Obchodní řetězce podle něj dávají přednost výrobkům ze svých mateřských států, kde se snaží zbavit tamních přebytků. V okolních zemích podle něj také dávají řetězce důraz na regionální potraviny, v ČR ale dávají přednost potravinám s nejnižší cenou, kterou mají výrobky ze zahraničí. Ty jsou ale často dané skrytými národními podporami, uvedl Toman.

Jurečka zopakoval, že v České republice by mohlo být o 42 tisíc pracovních míst v zemědělství a v navazujících oborech více, kdyby byla soběstačná v produktech, které je možné v tuzemsku vyrábět. Podle něj tak stát ročně na daních a sociálním a zdravotním pojištění teoreticky tratí přibližně sedm miliard korun.

Počet zaměstnanců v zemědělství se stále snižuje. Loni se podle údajů ministerstva jejich počet meziročně snížil o 1,2 procenta na 100 900 pracovníků. Více než polovina z nich je ve věku nad 45 let. Zpracovatelské firmy nyní naopak zaměstnance, kteří by měli zájem pracovat v zemědělství a v navazujících oborech, hledají. Na druhou stranu zemědělci v prvovýrobě se bojí propouštění a zavírání chovů kvůli cenové krizi v sektoru mléka a vepřového masa.

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Další čtení

Inflace v Turecku v červnu zvolnila na 35,1 procenta, zůstává nejvyšší v Evropě

Ekonomika
4. 7. 2025

Majetkový úřad prodal bývalé sídlo ÚSTR v Praze na Žižkově za 387 milionů korun

Ekonomika
3. 7. 2025
ilustrační foto

Cestování je hit. Do patnácti let se ztrojnásobí, říká průzkum

Ekonomika
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ