Trable kvůli dotacím
Německo chce výrazně omezit stavby solárních elektráren

Německá vláda zvažuje radikální omezení další výstavby solárních zařízení v zemi. Napsal to zpravodajský časopis Focus, podle něhož mají ministerstva hospodářství a životního prostředí do konce ledna 2012 prověřit, zda by bylo možné stanovit roční maximální hranici 1000 megawattů celkové nově instalované kapacity. To by představovalo méně než šestinu očekávaného letošního přírůstku.

Německo je světovou jedničkou v produkci elektřiny ze slunce. Loni byla na jeho území instalována fotovoltaická zařízení o celkovém výkonu 7400 MW, pro letošní rok odhadují provozovatelé přenosových sítí dalších 6500 MW. Vládní pracovní skupina pro energetiku však podle Focusu považuje tento trend nadále za technicky i finančně neudržitelný, a proto prosazuje jeho omezení.

Výroba solární elektřiny je totiž bez státních dotací nerentabilní, ty se však promítají do zvýšené ceny pro koncové zákazníky. Jen letos němečtí odběratelé za finanční podporu producentům solárního proudu zaplatí přes sedm miliard eur (180 miliard korun), což je zdaleka nejvíc mezi výrobci energií z obnovitelných zdrojů v Německu. Elektřina ze slunce přitom pokrývá zhruba jen tři procenta spotřeby země.

Na základě zákona o obnovitelných zdrojích energie mají němečtí producenti solárního proudu garantovány výkupní ceny na 20 let dopředu. U letos instalovaných zařízení musí provozovatelé přenosových sítí nakupovat jejich elektřinu až za 29 eurocentů (asi 7,50 Kč) za kilowatthodinu, což je vysoko nad tržní cenou energie z konvenčních zdrojů. Kvůli boomu solárních parků v Německu, podpořeném klesající cenou fotovoltaických zařízení v posledních letech, proto berlínská vláda každoročně tuto subvenci snižuje. Od ledna 2012 by měla klesnout o dalších až 15 procent.

S podobnými problémy se potýká i Česká republika. Díky státním dotacím na výkup solárního proudu vzrostl loni v Česku výkon fotovoltaických elektráren více než čtyřnásobně. Pro letošní rok tak hrozilo výrazné zdražení elektřiny. Česká vláda proto zavedla sérii opatření, která růst cen omezila na průměrných zhruba pět procent. Jedním z těchto opatření byla 26procentní daň za výrobu solární energie, kvůli které se desítky investorů chtějí se státem soudit.