Pokud by denní platba pacientů za pobyt v nemocnici klesla ze 100 na 60 korun, tratily by nemocnice ročně až tři čtvrtě miliardy korun. Loni vybraly 1,9 miliardy. Výpadek by mohl vzrůst, kdyby přestaly platit děti do 18 let. Další pokles by přineslo zavedení ročního limitu. Všechny tyto varianty ministerstvo zdravotnictví zvažuje a dopady propočítává. Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 290 miliard korun.
Změny musí ministerstvo provést na základě nálezu Ústavního soudu, který hospitalizační poplatky k 1. lednu 2014 zrušil. Na nejvíce ohrožené nesmí podle soudu dopadat placení tak tvrdě. Pokud ministerstvo nestihne změny prosadit do konce roku, nebudou pacienti od ledna platit za den v nemocnici nic.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Martina Plíška jsou v zásadě dvě varianty - že by se poplatek za den v nemocnici vrátil na 60 korun a osvobozeny by byly děti do 18 let. Toto řešení je podle dřívějšího konstatování Ústavního soudu v souladu s ústavou. Další variantou je zachování stokorunové platby za den, ale bylo by časové omezení plateb na 30 dní v roce. Děti do 18 let by neplatily. Senioři by platili dál, ale chránil by je časový limit, nebo to, že by poplatek klesl na 60 korun.
"My chceme zhruba v srpnu mít návrh hotový, aby v září mohla novelu začít projednávat ve zrychleném čtení Poslanecká sněmovna a nejlépe od 1. ledna 2014 mohla platit," shrnul náměstek.
Ústavní soud rovněž zrušil nadstandardy, a to k datu, kdy rozhodnutí vyjde ve Sbírce zákonů. Zatím nevyšlo, takže pacienti si ještě stále mohou připlatit na lepší oční čočku, lehčí sádru a některá očkování. Rozhodnutí Ústavního soudu se netýká nadstandardů, které nesouvisejí s péčí, takže si pacienti dál budou připlácet například na lepší pokoj.
Ministerstvo musí kvůli nadstandardům upravit zákon i jeho přílohu, budou nutná politická vyjednávání o vymezení a rozsahu nadstandardů. Sněmovní zdravotní výbor chystá k nadstandardům jednání, dá se očekávat, že poslanci budou spolupracovat s ministerstvem i při předkládání potřebných úprav.
