Míra nezaměstnanosti v lednu stoupla na 7,9 procenta ze 7,7 procenta na konci loňského roku. Počet lidí bez práce, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání, se proti předchozímu měsíci zvýšil o 13.654 na 434.940 lidí. Oznámilo to ministerstvo práce a sociálních věcí. Ekonomové tento vývoj očekávali, důvodem vyššího počtu nezaměstnaných jsou podle nich sezónní faktory, hlavně nástup zimy.
"Lednovou nezaměstnanost nám tradičně zvedla zima a propouštění na stavbách," reagoval na nejnovější čísla Aleš Michl z Raiffeisenbank. Podle analytika Vladimíra Pikory z Next Finance lze současný výsledek označit za pozitivní, protože „zatímco v minulosti v lednu vždy kvůli sezónním faktorům míra nezaměstnanosti výrazně poskočila nahoru, letos tomu tak nebylo.“
Na konci loňského ledna byla míra nezaměstnanosti 9,2 procenta. Meziročně se počet takzvaných dosažitelných uchazečů snížil o 63.690 osob. Podle Pikory je tento 1,3 procentní meziroční pokles největší, jaký dosud naše ekonomika zažila. Meziměsíčně pak podle Next Finance míra nezaměstnanosti vzrostla jen o 0,2 procenta, tedy nejméně od roku 1996. Rekordní pokles v porovnání s loňským lednem způsobil podle společnosti rychlý růst ekonomiky, příznivé demografické vlivy a jednorázově také nezvykle teplé lednové počasí, díky němuž nedošlo k obvyklému útlumu stavební výroby.a úřady se přišlo v prvním měsíci letošního roku nově zaregistrovat 76.237 nezaměstnaných. Je to o 24.709 nově evidovaných uchazečů více než v předchozím měsíci a o 1969 více než v lednu 2006. Evidenci opustilo 59.324 lidí, z toho práci si jich našlo 36.079. Podle Pikory se také zásadně snížil počet uchazečů o jedno volné pracovní místo z loňských 8,9 uchazeče na 4,8, což je nejlepší výsledek od roku 1998.
Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo 70 úřadů práce, na sedmi nezaměstnanost klesla. Největší nárůst byl v okresech Praha-východ (o 21,9 procenta), Brno-venkov (o 15,7 procenta) a v Chebu (o 13,8 procenta). Nejvyšší meziměsíční pokles nezaměstnaných byl v okresech Plzeň-jih (o 10,1 procenta), Frýdek Místek (o 1,3 procenta) a Brno město (o 0,5 procenta).
Next Finance navíc díky síle hospodářského růstu (5,8 % podle posledních dostupných dat) vidí další prostor pro vznik pracovních míst a lze tak předpokládat, že míra nezaměstnanosti bude v průběhu roku 2007 klesat, až na očekávaných květnových 6,7 %. Tento předpokládaný výsledek přitom Pikora označuje za neobvykle nízký i v mezinárodním srovnání.
Hlavní brzdou výraznějšího poklesu nezaměstnanosti je podle Next Finance v současnosti nedostatečná pružnost trhu práce a vysoká míra daňového zatížení práce.
Velikost meziměsíčních rozdílů u některých okresů byla podle ministerstva v lednu ovlivněna změnou okresní příslušnosti obcí. "Tato změna se dotkla 119 obcí v 46 okresech. Největší vliv přesunu obcí na meziměsíční nárůst nezaměstnaných je patrný v okresech Praha-východ a Brno-venkov, naopak v okrese Plzeň-jih došlo vlivem přesunu obcí k poklesu nezaměstnanosti," uvádí MPSV.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v lednu opět na Mostecku, kde v lednu 2007 činila 20 procent. Následovala Karviná se 17 procenty, Jeseník s
Více nezaměstnaných bylo v lednu žen, míra registrované ženské nezaměstnanosti činila 9,4 procenta, u mužů byla 6,8 procenta. Ke konci ledna registrovaly úřady práce 242.891 žen, což bylo 52,2 procenta z celkového počtu nezaměstnaných.
Podporu v nezaměstnanosti dostávalo v lednu 145.546 osob, tedy 31,3 procenta všech lidí bez práce. Úřady nabízely 97.896 volných míst, což bylo o 4471 víc než v předchozím měsíci a o 38.537 více než v lednu 2006. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 4,8 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (31,1), Bruntál (19,6), Jeseník (19,2), Most (18,7) a Teplice (16,1).
Počet nezaměstnaných absolventů škol se meziměsíčně snížil o 996 na 30.959 lidí. Absolventi se tak na nezaměstnanosti podílejí 6,7 procenta.
Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou zpracovává statistický úřad Eurostat pro mezinárodní srovnání, činila v prosinci v Česku 6,9 procenta. V sousedním Polsku byla 12,8 procenta, na Slovensku 12,1 procenta, v Maďarsku 7,9 procenta, v Rakousku
Foto: Lucie Pařízková
